O knize ZABIJÁK jsem už uvažoval dlouhou dobu, že si ji přečtu, a konečně jsem se dostal k této knize. Je to první kniha, kterou jsem přečetl od Zoly. Během četby jsem si říkal, jak knihu ohodnotím. Viděl jsem to na 4*, ale s blížícím se závěrem jsem se rozhodl, že udělím této knize 5*.
Hlavní postavou je Gervaise, která přijíždí do Paříže, bere sebou 2 děti a svého přítele Lantiera. Ten ji opouští a po čase Gervaise naváže nový vztah s klempířským dělníkem Coupeauem, s nímž má dceru Nanu. V jejím životě se objevuje ještě jeden muž, který vykonává práci kováře. Postupně se celá rodina rozpadá díky alkoholu.. Knihu jsem četl pomaleji, abych všemu porozuměl a vychutnal si příběh. Zola napsal knihu v roce 1877. Musím říci, že některé popisy byly pro mě zbytečně rozvláčné, například popis svatby nebo popis slavnostní hostiny. Gervaise pracuje jako pradlena, takže Zola také popisuje docela podrobně, jak probíhá praní prádla. Popisuje také postup práce v kovářské dílně, popisuje parní stroj, anebo destilační aparaturu při výrobě lihovin.
Při čtení jsem si říkal, proč Gervaise zůstává s mužem, který propadl alkoholu?! Proč s ním stále zůstává, přestože se nehodlá změnit?! Obhajovala se tím, že ho nemůže opustit, protože má děti. Po čase si řekla, že když se takto k ní špatně chová, bude mu to oplácet jinak.. To podle mě byla chyba. Postupně propadla také alkoholu.. Přitom kdyby si všechno důkladně promyslela a přehodnotila, její život mohl vypadat úplně jinak. V knize se dočteme také o její dceře Naně a jejich eskapádách. Hodně mne dojal jeden příběh o jedné dívence, o které se dočtete v knize. Byl jsem z toho smutný a v očích jsem měl slzy. I na tomto krátkém příběhu děvčátka můžeme vidět, kam to vede, když se člověk utápí v alkoholu, je opilý a ubližuje jiným lidem. V knize se seznamujeme také s Coupeauovou rodinou, jeho kamarády - alkoholiky a také s nájemníky domu. Čím blíže se kniha blížila k závěru, tím to bylo pro mě ponuřejší a smutnější. Závěr knihy byl tragický. Čtenář si může vzít poučení.
Jaké poučení vyplývá z této knihy? Hlavně ženy by si měly uvědomit, že pokud žijí s mužem – alkoholikem, který slibuje, že se změní, bude se léčit a podobné řeči a nic pro to neudělá, tak si mohou být jisté, že jejich manželství bude peklem. Samozřejmě záleží na tom, jak se muž chová, když je v podnapilém stavu. Nejhorší ze všeho je, když ženu fyzicky, anebo psychicky týrá. Podle mého názoru by se žena s tímto mužem měla rozvést, i když s ním má děti. Některé ženy zůstávají s alkoholikem po celý život, znám některé případy z okolí, ale co je to za život?! Žena přijde o nejkrásnější roky svého života, stále předpokládá, že dojde k nějaké změně, že se její život časem zlepší, jenže nakonec to zůstane většinou ve starých kolejích a smíří se s tím. Jsem si vědom, že pro ženu není jednoduché požádat o rozvod, když třeba se svým mužem zažila také pěkné chvíle, mají spolu děti, ale pokud muž nechce podstoupit protialkoholické léčení, nemá podle mého názoru nadále smysl zůstávat v tomto svazku. Žena a děti zbytečně trpí, trápí se, tečou potoky slz.. Je důležité, pokud se muž rozhodne jít na protialkoholické léčení, a pak se vrátí domů, aby se už nikdy nedotkl alkoholu. Myslím si, že pokud se opětovně něčeho napije, tak tím zažehne jiskru a dostane se tam, kde byl v minulosti. I kapka alkoholu může být spouštěčem pro člověka, který opustil léčebnu. Někdy se stane, že žena, která žije s alkoholikem, také přičichne k alkoholu a začne konzumovat alkohol z žalu nad svým životem. Tyto ženy by si měly uvědomit, že pokud mají děti, tak kvůli nim by s pitím alkoholu měly okamžitě přestat! Když pije otec rodiny, je to smutné, ale když začne pít také jejich mamka, je to přímo tragédie! Tyto ženy by měly nalézt sílu a myslet na děti, které je potřebují a věnovat se dětem. Když děti vidí své rodiče v podnapilém stavu, vidí je v hospodách, vidí, že se jim rodiče dostatečně nevěnují, jak to pak může skončit?! Některé děti z rodin alkoholiků pak mohou sklouznout na scestí, jako například Nana, o které se dočtete v knize. Takže svůj díl viny nesou rodiče. Cítím, že jsem se zase rozohnil, ale je to tím, že bych mohl vyprávět plno příběhů z alkoholických rodin, které znám. Je mi líto dětí, které trpí a nemají nikoho, s kým by si mohli popovídat, kdo by byl jejich oporou.
V knize se vyskytují také ilustrace, které se mi líbily.
Hlavní postavou je Gervaise, která přijíždí do Paříže, bere sebou 2 děti a svého přítele Lantiera. Ten ji opouští a po čase Gervaise naváže nový vztah s klempířským dělníkem Coupeauem, s nímž má dceru Nanu. V jejím životě se objevuje ještě jeden muž, který vykonává práci kováře. Postupně se celá rodina rozpadá díky alkoholu.. Knihu jsem četl pomaleji, abych všemu porozuměl a vychutnal si příběh. Zola napsal knihu v roce 1877. Musím říci, že některé popisy byly pro mě zbytečně rozvláčné, například popis svatby nebo popis slavnostní hostiny. Gervaise pracuje jako pradlena, takže Zola také popisuje docela podrobně, jak probíhá praní prádla. Popisuje také postup práce v kovářské dílně, popisuje parní stroj, anebo destilační aparaturu při výrobě lihovin.
Při čtení jsem si říkal, proč Gervaise zůstává s mužem, který propadl alkoholu?! Proč s ním stále zůstává, přestože se nehodlá změnit?! Obhajovala se tím, že ho nemůže opustit, protože má děti. Po čase si řekla, že když se takto k ní špatně chová, bude mu to oplácet jinak.. To podle mě byla chyba. Postupně propadla také alkoholu.. Přitom kdyby si všechno důkladně promyslela a přehodnotila, její život mohl vypadat úplně jinak. V knize se dočteme také o její dceře Naně a jejich eskapádách. Hodně mne dojal jeden příběh o jedné dívence, o které se dočtete v knize. Byl jsem z toho smutný a v očích jsem měl slzy. I na tomto krátkém příběhu děvčátka můžeme vidět, kam to vede, když se člověk utápí v alkoholu, je opilý a ubližuje jiným lidem. V knize se seznamujeme také s Coupeauovou rodinou, jeho kamarády - alkoholiky a také s nájemníky domu. Čím blíže se kniha blížila k závěru, tím to bylo pro mě ponuřejší a smutnější. Závěr knihy byl tragický. Čtenář si může vzít poučení.
Jaké poučení vyplývá z této knihy? Hlavně ženy by si měly uvědomit, že pokud žijí s mužem – alkoholikem, který slibuje, že se změní, bude se léčit a podobné řeči a nic pro to neudělá, tak si mohou být jisté, že jejich manželství bude peklem. Samozřejmě záleží na tom, jak se muž chová, když je v podnapilém stavu. Nejhorší ze všeho je, když ženu fyzicky, anebo psychicky týrá. Podle mého názoru by se žena s tímto mužem měla rozvést, i když s ním má děti. Některé ženy zůstávají s alkoholikem po celý život, znám některé případy z okolí, ale co je to za život?! Žena přijde o nejkrásnější roky svého života, stále předpokládá, že dojde k nějaké změně, že se její život časem zlepší, jenže nakonec to zůstane většinou ve starých kolejích a smíří se s tím. Jsem si vědom, že pro ženu není jednoduché požádat o rozvod, když třeba se svým mužem zažila také pěkné chvíle, mají spolu děti, ale pokud muž nechce podstoupit protialkoholické léčení, nemá podle mého názoru nadále smysl zůstávat v tomto svazku. Žena a děti zbytečně trpí, trápí se, tečou potoky slz.. Je důležité, pokud se muž rozhodne jít na protialkoholické léčení, a pak se vrátí domů, aby se už nikdy nedotkl alkoholu. Myslím si, že pokud se opětovně něčeho napije, tak tím zažehne jiskru a dostane se tam, kde byl v minulosti. I kapka alkoholu může být spouštěčem pro člověka, který opustil léčebnu. Někdy se stane, že žena, která žije s alkoholikem, také přičichne k alkoholu a začne konzumovat alkohol z žalu nad svým životem. Tyto ženy by si měly uvědomit, že pokud mají děti, tak kvůli nim by s pitím alkoholu měly okamžitě přestat! Když pije otec rodiny, je to smutné, ale když začne pít také jejich mamka, je to přímo tragédie! Tyto ženy by měly nalézt sílu a myslet na děti, které je potřebují a věnovat se dětem. Když děti vidí své rodiče v podnapilém stavu, vidí je v hospodách, vidí, že se jim rodiče dostatečně nevěnují, jak to pak může skončit?! Některé děti z rodin alkoholiků pak mohou sklouznout na scestí, jako například Nana, o které se dočtete v knize. Takže svůj díl viny nesou rodiče. Cítím, že jsem se zase rozohnil, ale je to tím, že bych mohl vyprávět plno příběhů z alkoholických rodin, které znám. Je mi líto dětí, které trpí a nemají nikoho, s kým by si mohli popovídat, kdo by byl jejich oporou.
V knize se vyskytují také ilustrace, které se mi líbily.