Kniha je zajímavým dokumentem o jednom z našich nejdéle vycházejícím časopisem pro děti. Sám jsem s ním vyrůstal a má tedy v mém životě čestné místo. Toman sice často sklouzává do pozice obhajovatele svých rozhodnutí, které musely být v souladu s vládnoucí ideologií, ale nedá se mu upřít i upřímná snaha navázat na myšlenky tehdy umlčeného Foglara. Ne se vším, co je tu psáno mohu souhlasit nebo se vnitřně ztotožnit.
Recenze