Recenze Dopisy na svačinovém papíru

Milý, poetický román o dvou lidech, kteří jsou jako voda a oheň, o střetu lásky a svobody, o nezávislosti i touze někam patřit.

Na pozadí něžného milostného příběhu hledá Carsten Henn odpověď na otázku, jestli směřování svého života určujeme sami, nebo o nás necháme rozhodovat jiné, zda nás řídí osud, náhoda či naše svobodná vůle.

Kdo dnes ještě píše dopisy? Skutečné, na papíře a rukou? Určitě Kati Waldsteinová, která se na prahu čtyřicítky rozhodla začít nový život a dopisy psanými na svačinovém papíře se loučí se všemi, kdo ji v životě nějak ovlivnili – v dobrém i špatném. Milá prodavačka, přísná učitelka, bývalý manžel.

Jednoho dne se potká se Severinem, poněkud tajemným člověkem bez domova. Na ulici tohoto ladiče klavírů dostala nešťastná událost, kterou zavinil. Pevně však věří, že Kati a její rodná obec jsou jeho osud.

Zdá se, že jsou pro sebe stvoření, a přesto k sobě nemůžou najít cestu, dokud si Kati neuvědomí, že se nemusí rozloučit s minulostí, aby začala novou budoucnost, a Severin nepochopí, že budoucnost bude mít jen tehdy, když přijme svou minulost.