Recenze Zajatkyně 2

Od chvíle, kdy Asher Ellu vytrhl z nového života, uplynul rok. A zatímco si Ella líže rány, on nemůže dostat z hlavy její modré oči. Asher má však z lásky panickou hrůzu – hrůzu z toho, že už by jeho srdce nepatřilo jen jemu, ale i někomu jinému, a že už by se nedokázal řídit jen rozumem a neuměl by se ovládat. A tak Asher svádí vnitřní boj se strachem na jedné straně a láskou na straně druhé. Hrdost mu ovšem nedovolí, aby zaklepal na Elliny dveře.

To však jen do okamžiku, kdy se jejich světy opět střetnou. Asher podlehne majetnickosti a pevně se odhodlá znovu probudit city té, které přezdívá „andílek“, aniž by si ale uvědomil, že tím rozjitří i ty svoje.

Andílek mu však ten rok mlčení nechce jen tak odpustit. Ella prožila měsíce plné utrpení. Materiálně se sice nemusela o nic starat, ale hmotné zajištění nijak nezmírnilo její bolest, pocit samoty a strach. Ani ve spánku nenachází klid a mučí ji zlé sny, jichž ji zatím dokázala zbavit jen Asherova blízkost.

Ella si uvědomí, že se mu až moc dlouho podřizovala, teď je ale rozhodnutá obrátit jeho svět vzhůru nohama – i kdyby ji to mělo stát pár pírek.