Lahůdka. Opravdová lahůdka. Petr Stančík se stal králem české prózy. Jeho Mlýn na mumie je koncert smyslnosti, burlesknosti, poživačnosti a schopnosti užívat si života. Hlavní hrdina - komisař Durman - si vás okamžitě...
číst celé
Lahůdka. Opravdová lahůdka. Petr Stančík se stal králem české prózy. Jeho Mlýn na mumie je koncert smyslnosti, burlesknosti, poživačnosti a schopnosti užívat si života. Hlavní hrdina - komisař Durman - si vás okamžitě získá a vy budete číst stejně poživačně, jak on užívá života. Stančík v této knize spojil několik skvělých esencí. Humor, fantazii, rozkoš. Rozkoš jazykovou, rozkoš gastronomickou i rozkoš sexuální. Některé pasáže jsem si četl opakovaně a pokaždé jsem z nich byl nadšený. Tedy, toto platí o první polovině knihy. Ta druhá polovina knihy je výrazně slabší. Stančík odhodil zábrany a Durmana táhne do jedné větší absurdity za druhou. Dialog s mrtvým králem z úvodu příběhu jsem ještě snesl. Ale rozhovor s mandragorou? Tajný řád založený Karlem IV, jehož současným šéfem je Karl Marx? Durmanova pouť za podezřelým do Mexika, kde shodou náhod vyvrátí Maxmiliánovi jeho sen o propojení Mexika s Egyptem jakýmsi kanálem? A tak bych mohl pokračovat dál. Nicméně, ta kniha je jednoduše geniálně napsaná. Fantasmagorie z druhé poloviny Stančíkovi rád odpouštím, protože čist tuto knihu byla skutečná rozkoš. Z málokteré knihy jsem byl tolik unešený a z málokteré knihy budu čerpat nadšení pro knihy jako takové tak dlouho, jako z Mlýnu na mumie.
schovat popis
Zažijte napětí a tajemství 19. století v jednom románu!
Mystický thriller Mlýn na mumie vás vtáhne do světa, kde se prolíná záhada, historie i nečekané hazardy osudu. Pokud hledáte knihu, která vás udrží v napětí až do poslední stránky a nabídne nevšední kombinaci žánrů, právě jste ji našli.
Román nás zavede do dramatického roku 1866, kdy Evropa stojí na prahu války mezi Rakouskem a Pruskem. U nás však začíná temná kapitola - vyšetřování prvního českého sériového vraha. Komisař Durman z pražské kriminálky je fascinující postavou, která spojuje detektivní důvtip s nevšedními zájmy: kulinářskými experimenty, vášní pro romantiku i neobyčejnými zážitky ve spiritistických bordelech. Příběh se odehrává na mnoha různových místech, od hradčanských katakomb, přes císařskou Paříž, až po mýtické pyramidy v Mexiku a krvavé bojiště u Hradce Králové. Tento dynamický děj plný záhad a překvapení vás nepustí.
Také vás zaujme, proč se román jmenuje právě Mlýn na mumie - odpověď na tuto otázku najdete až na samotném konci příběhu.
Proč si vybrat právě Mlýn na mumie?
Originální spojení žánrů: thriller, historický román, mysteriózní prvky a nečekané erotické momenty.
Napínavý děj plný záhad: vyšetřování sériového vraha v prostředí 19. století plném intrig a nebezpečí.
Barvité prostředí: historická Praha, Paříž, exotické Mexiko a válečné bojiště, které příběh oživují.
Propracované postavy: komisař Durman nabízí kombinaci inteligence, vášně a odvahy, která čtenáře vtahuje.
Překvapivé rozuzlení: nečekaný zvrat na závěr, který vám zůstane v paměti.
Co od knihy Mlýn na mumie očekávat?
Napínavý a velmi originální příběh odehrávající se v roce 1866.
Kombinaci historických faktů s fikcí a mysteriózními prvky.
Detailní popisy kulinářských a společenských scén 19. století.
Zajímavý vhled do psychiky a života vyšetřovatele komisaře Durmana.
Vazbu mezi minulostí a tajemným názvem knihy vyjasněnou až těsně před koncem příběhu.
Mlýn na mumie aneb převratné odhalení komisaře Durmana - tak zní celý název knihy. Nutno dodat, že pokus o urban legend z Prahy se mi zrovna moc nelíbil, ale kniha je tak naivně napsaná, že ji přelouská i pětileté dítě. Problém je, že hned po dočtení, vám v hlavě moc děje nezůstane a pokud knihu zastrčíte někam do zadní části ... knihovny ... už na ní dočista zapomenete. Pravda vítězi!. Avšak pravdou je, že mě to moc nebralo.
Lahůdka. Opravdová lahůdka. Petr Stančík se stal králem české prózy. Jeho Mlýn na mumie je koncert smyslnosti, burlesknosti, poživačnosti a schopnosti užívat si života. Hlavní hrdina - komisař Durman - si vás okamžitě získá a vy budete číst stejně poživačně, jak on užívá života. Stančík v této knize spojil několik skvělých esencí. Humor, fantazii, rozkoš. Rozkoš jazykovou, rozkoš gastronomickou i rozkoš sexuální. Některé pasáže jsem si četl opakovaně a pokaždé jsem z nich byl nadšený. Tedy, toto platí o první polovině knihy. Ta druhá polovina knihy je výrazně slabší. Stančík odhodil zábrany a Durmana táhne do jedné větší absurdity za druhou. Dialog s mrtvým králem z úvodu příběhu jsem ještě snesl. Ale rozhovor s mandragorou? Tajný řád založený Karlem IV, jehož současným šéfem je Karl Marx? Durmanova pouť za podezřelým do Mexika, kde shodou náhod vyvrátí Maxmiliánovi jeho sen o propojení Mexika s Egyptem jakýmsi kanálem? A tak bych mohl pokračovat dál. Nicméně, ta kniha je jednoduše geniálně napsaná. Fantasmagorie z druhé poloviny Stančíkovi rád odpouštím, protože čist tuto knihu byla skutečná rozkoš. Z málokteré knihy jsem byl tolik unešený a z málokteré knihy budu čerpat nadšení pro knihy jako takové tak dlouho, jako z Mlýnu na mumie.
sem opravdu rád, že má Magnesia litera kategorii, ve které mohou zvítězit knihy, které napsaly tři opice v říji. Nohama. A poslepu. Myslím, že tato skupina byla již dlouhou opomíjena a jsem opravdu nadšený, že se mi konečně takové dílo dostalo do rukou. Cože? Že taková skupina není? Mlýn na mumie byla nejlepší česká próza roku? A autorem není šimpanz, u něhož byl diagnostikován Touretteův syndrom? Mlýn na mumie není tvorba hodna jakékoliv chvály, a to z jednoho prostého důvodu. Tato věc se, stejně jako její autor, který používá už asi patnáctý pseudonym, nedokáže rozhodnout, čím chce vlastně být.
Musim přiznat, že tahle kniha byla darek pro kamaráda, díky kterému jsem si pak tuhle knihu pořídil taky. Petr Stančík umí opravdu překvapit. Kniha se mi četla hodně lehce a tak jsem ji vlastně doslova hltal. Příběh byl dobře vystavěn a tak mi stránka po stránce mizela před očima. Celý příběh je doplněn o velmi barvitě popsané situace a poznatky z prostředí Prahy a zábavy, kterou hlavní hrdina při pátrání zažívá.
Tahle kniha se nečte, v ní se čtenář "rochní" od první věty až do konce. Stančík je jeden z nejoriginálnějších českých spisovatelů současnosti, jehož styl je nezaměnitelný. Mlýn na mumie jsem četla již potřetí a stále v něm nacházím něco nového. Každá kapitola je uvedena citátem z učení tajného spolku ORDO NOVI NOVINIS - byla bych šťastná, kdyby autor napsal a vydal alespoň jednu z knih tohoto řádu!
To byla opravdu akční a fantaskní jízda pro pobavení mé historickou fantasy zaplněné čtenářské mysli. Nestačil jsem chápat rychlý sled děje a sledovat vývoj všech událostí na pozadí smyšleného totálního pelmelu, skoro bych řekl až působícího na koleně u pivka napsaného příběhu. Jedná se autorův mistrný um a kvalitu díla nebo spíše o žánrovou nezaměřenost a potřebu nastrkat do dějové linky kde co, aby se něco dělo? To už posuďte sami.
Jak to napsat. Toto je jedna z mála knih, které jsem nedočetla. Přesto některé její aspekty jsou vynikající. Třeba vykreslení atmosféry středověké Prahy. Popis některých míst, domů, které dodnes v centru můžete potkat (okolí Bartolomějské). Příběh je detektivní - dojde k vraždě poštovního doručovatele, která je následována několika dalšími vraždami poštovních doručovatelů. Vše vyšetřuje komisař Durman - požitkář, milující dobré jídlo, pití a často se oddávající sexu. Těchto pasáží mi přišlo příliš mnoho. Zároveň se dvoří jedné dívce. Pak následovaly epizody nereálné - rozmluva s králem mrtvých apod. No, jak jsem psala v úvodu - nedočetla jsem. Ale za samotné vykreslení atmosféry Prahy bych dala 5 hvězdiček.
Občas mám chuť sáhnout po žánru, který normálně nečtu. Ale zkusit se má všechno,hlavně tedy ve čtení. Jen se mi ale potvrdilo, že nejsem pro tento žánr úplně cílová skupina. Obdivovala jsem sice krásu jazyka, ten podal Stančík moc hezky, ale kniha mne jako celek moc neupoutala. Ale je to asi jenom výhradně mnou, protože jsem se snažila přečíst něco, co mi není blízké. Kniha je totiž jak na kolovrátku, autor se opájí krásnými popisy, ale to prostě na román nestačí, když nemá pořádné téma, příběh atd.
Hledáte knihu, která je prachsprostý pornografický psychedelický žvást? Tak potom vás Mlýn na mumie nadchne. Vyznamenání Magnesií literou je naprostý výsměch znak degradace této kdysi prestižní ceny. Hlavní postava má sex s naprosto každou, která jde v danou chvíli kolem. Nepřeháním. Potká dvojčata, skočí na ně. Narazí na dvanáctiletou cikánku, tak na ni "narazí". Stojí v davu lidí za ženou, tak nadzvedne sukni a jde na to. Ženy na ulici ho přepadají, protože jeho pyj ukrývá výživné látky a podobné slátaniny. Tohle číst prostě nechcete.
28/10/2018
Kniha návstěv
Ověřené příspěvky jsou tak označené, ostatní jsou neověřené.
Poštovné ZDARMA pro všechno zboží!
Alkohol mohou nakupovat pouze osoby starší 18 let.
tak zní celý název knihy.
Nutno dodat, že pokus o urban legend z Prahy se mi zrovna moc nelíbil, ale kniha je tak naivně napsaná,
že ji přelouská i pětileté dítě.
Problém je, že hned po dočtení, vám v hlavě moc děje nezůstane a pokud knihu zastrčíte někam do zadní části
... knihovny ...
už na ní dočista zapomenete.
Pravda vítězi!. Avšak pravdou je, že mě to moc nebralo.