Dvě zamyšlení proslulého romanisty, teoretika
románu a fikčnosti Thomase Pavela. Fikční světy literatury, zvláště
jejich románová podoba, jsou v nich chápány jako „nabídka modelů
pro interpretaci světů reálných“. Ta zahrnuje několik zásadních
momentů lidské zkušenosti, mimo jiné konfrontaci...
číst celé
Dvě zamyšlení proslulého romanisty, teoretika
románu a fikčnosti Thomase Pavela. Fikční světy literatury, zvláště
jejich románová podoba, jsou v nich chápány jako „nabídka modelů
pro interpretaci světů reálných“. Ta zahrnuje několik zásadních
momentů lidské zkušenosti, mimo jiné konfrontaci jednání postav se
soubory norem a hodnot, především mravních, s možnostmi a limity
toho, co vnímáme jako projev svobody lidské bytosti. Autor se zde
vyrovnává jak s různými koncepty fikčnosti (od Hamburgerové přes
Goodmana k Waltonovi a Doleželovi), tak s poetikou (inspirován
Bachtinem) a zvláště pak s etikou vyprávění pojímaného jako
interpretace událostí v běhu času – v tom je mu oporou i současná
americká kritika historického determinismu. Obecné principy
uměleckého zobrazení ilustrují četné příklady ze světových románů a
zároveň poskytují podněty k prověřování těchto principů v konkrétní
historické situaci.
schovat popis
Recenze