Než vystydne káva
243
Kč
DMOC 299 Kč
Malá japonská kavárna Funiculi Funicula ukrývá nečekané tajemství. Jedno z jejích míst umožňuje hostům kavárny, vrátit se zpět do minulosti. Musí však dodržet určité podmínky. Přítomnost však nezmění a čas mají omezený – než jim vystydne káva. Možnosti využijí čtyři dvojice – milenci, manželé,...
číst celé
Nakupte společně
- Mohlo by Vás také zaujmout
- Další knihy autora
- Další zboží nakladatele
- Naposledy prohlédnuté
Podobní autoři
Štítky knihy
Návrh štítků k produktu
Navrhněte maximálně 5 klíčových slov (štítků) k tomuto produktu.
Za každý přidaný štítek musíte poté 5x ohodnotit štítky ostatních.
Nezapomeňte navrhnuté štítky uložit stisknutím tlačítka „Uložit přidané štítky“.
K této knize jste navrhli štítky:
Proč nakupovat u nás?
-
Největší skladové zásoby sortiment všeho druhu
-
Levná doprava doslova za pár kaček
-
Spokojení zákazníci známka kvality
-
Vyzvednutí kdekoliv místo vybíráte vy
-
Skvělá zákaznická podpora neváhejte zavolat
Kniha návstěv
Ověřené příspěvky jsou tak označené, ostatní jsou neověřené.
Tři hvězdičky dávám proto, že jsem chování postav při jejich putování do minulosti nebo do budoucna nechápala. Dostalo se jim nevídané, ale velmi časově omezené šance - velmi časově omezené! - a oni tam jenom sedí a civí a koktají, místo aby svým milovaným řekli to, kvůli čemu cestu časem v prvé řadě podnikli. Chtělo se mi s nimi zatřást.
Ale od druhého příběhu, už jsem se naladila na vlnu a zbytek dočetla jedním dechem.
Nalákalo mě údajné téma cestování časem, ale tohle není sci-fi. Časové posuny tu jen tvoří rámec pro příběh, kde jde o úplně něco jiného: vztahy, očekávání a předpoklady a vnitřní pocity.
Ani přes slabší začátek nemůžu strhnout hvězdičku. A doporučuji přečíst i těm, které děsí sci-fi. Tady o to vážně nejde.
Kniha mne zaujala notickou, o čem vlastně je a opravdu jsem čekal něco ve stylu mysteriózního sci-fi, ale tohle tvrzení je na hony vzdálené pravdě. Než vystydne káva je první povídkovou knihou z trilogie o nezvyklé kavárně, ve které můžete cestovat časem.
Vše ale není úplně jednoduché a na knize se mi strašně líbí, že autor pracuje s časovým paradoxem tak, jak by se mělo a cesty do minulosti a jejich následky mají logiku (ne jako v mnoha filmech cestování v čase, viz 12 opic).
ALE, cestování v čase není prioritou. Jde o prostředek pro pochopení mezilidských vztahů, většinou velice smutných a tragických. A i když se ve finále můžeme dočkat pozitivního konce, nevykouzlí vám vždy spokojený úsměv.
Všechny povídky se navíc odehrávají pouze v malé kavárně s omezeným obsazením postav (kniha je přepisem divadelní hry), přesto umí Kawaguči napsat velké příběhy,mezi sebou lehce propojené.
Všechno tohle dohromady vytváří hodně zvláštní dojem a pocit. Od relativně těžkého textu se nejde odtrhnout a i když víte, že se cestou v čase nemůže nic změnit, nejde se od knihy odtrhnout.
Vtipné je, že jsem si "omylem" koupil nejdřív poslední díl trilogie a zjistil to až doma. Hned si dokoupil zbytek a vůbec nelituju.
Zamyslel jsem se nad tím, jestli bych využil možnost podívat se do minulosti, jako naši hrdinové v této knize. Nemuselo by se zrovna jednat o kavárnu, ale o jakékoliv místo, kde jsem strávil s daným člověkem čas. Určitě v mém životě existují lidé, se kterými bych se chtěl sejít a využil bych této příležitosti, abych je znovu viděl na vlastní oči, poněvadž už zemřeli. Využil bych příležitost a naposled si s nimi popovídal a odčinil chyby, kterých jsem se dopustil. Přítomnost bych nemohl změnit, nicméně bych alespoň tímto způsobem dal těmto lidem najevo, že je mám rád.
Ufff, i toho vysvětlování je na mě moc😂😂.
Každopádně se mi kniha nakonec opravdu líbila, po první povídce se vám to jistě bude líbit také 😊♥️. A ta poslední povídka? 💔 ... Prostě tohle byla krásná knížka, která vám určitě něco předá. Takže za mě ano!😁❤️
od Kawaguchiho se nemusí líbit každému. Chce to mít otevřenou hlav a vstřebávat pohled na svět...
Může se číst jako oddechová četba, ale kdo chce, donutí ho k zamyšlení. Nad životem, nad svým přístupem k němu. Pravda trochu jsem se ztrácela v postavách, to je nevýhoda těch japonských jmen, která znějí člověka stejně, ale příběh mě dostal, chytl za srdce a nebudu lhát, ukápla nejedna slza. Přesto dávám "jen" čtyři hvězdičky, protože mi koncept kouzelné kavárny, která vás vrátí do minulosti, přišel trochu nedomyšlený a místy nelogický.
Znělo to jako rajská hudba pro mé uši. Popravdě to ale docela trvalo, (až tak do půlky knihy) než jsem se s příběhy, stylem psaní a celkově knihou nějak sladila. Je to úplně něco jiného než jsem čekala. Ale nakonec jsem ráda, že jsem se dostala až za půlku a našla v ní to co se mi na knihách líbí.
☕️Příběhy neservírují všechno na stříbrném podnose. Všechno hned nesedí dohromady a přesně nepopisují den po dni. I konec je spíše otevřený. Líbí se mi taky, jak je mezi řádky popsána japonská kultura. Ta jména se mi ale hrozně pletla 😅🤦🏽♀️