Tato kniha se nemůže pyšnit originálním dějem, příběh nelze nazvat vyloženě strhujícím – plyne spíše pomalu jako řeka Fevre. Největším kladem románu je ATMOSFÉRA… Po celou dobu čtení jsem zkrátka byla tam – plavila jsem se s kapitánem Marshem a jeho pasažéry na kolesovém parníku po řece, polykala oblaka páry, slyšela hučení kotlů, cítila vedro, vlhko, zápach močálů, doslova jsem se potila a oháněla po moskytech. A pak tady je strach… Tyhle létající bestie totiž nejsou zdaleka nejkrvežíznivějšími tvory v knize. Upíři jsou podstatně horší: žádní atraktivní, pobledlí adolescenti se sklonem zamilovat se do středoškolaček. Kdepak, zdejší upíři ve jsou tradičním zdrojem tísně a temnoty, noční bytosti přinášející hrůzu a smrt, nikoliv však automaticky zlé. Psychika postav je patřičně vypiplaná; navzdory zmiňované ošklivosti Abnera Marshe jsem si kapitána velmi oblíbila, ostatní hrdinové příběhu rovněž vyvolávají patřičně intenzivní emoce jako sympatie, lítost či nenávist. Působivý román pro trpělivější čtenáře.
Recenze
Působivý román pro trpělivější čtenáře.