Pozor pro ty, co knihu již mají přečtenou, může obsahovat spoilery!
Druhý příběh z Londýna s hlavním hrdinou konstáblem Peterem Grantem je akčnější a zdá se i víc propracovanější. Opět tu nechybí jemný britský humor, pár temnějších částí, krev, akce i pár překvapení. Nightingale přiznal, že byl v něčem jako škola kouzel, a samozřejmě nesměla chybět ani humorná narážka na Bradavice. Příběh ve svém obsahu zčásti navazuje na Řeky Londýna, ale ti, co je nečetli, nemusí mít strach, protože vše je v tomto příběhu vysvětleno. Otázka spíš zní, zda by neměl být znepokojen čtenář, který příběhy čte od začátku. Považte, jak asi bude vypadat třeba taková pátá kniha, když v ní bude muset pan spisovatel Aaronovitch vysvětlovat děj předcházejících dobrodružství. No, snad k tomu nedojde a nebo to bude jen takové okrajové.
Musím také podotknout, že tu pan spisovatel tak trochu přitvrdil a některé scény, hlavně ta ke konci příběhu, jsou smutné a nejednomu čtenáři způsobí vlhnutí očí. Což beru jako klad. Nemůžeme číst knihu, aby v ní bylo všechno košer a hezké a příjemné. Nějaké emoce prostě musí být. Jsem rád, že jsem koupil celý box, protože zatím se to vyvíjí stupňovitě, akce a emoce jsou přidávány postupně a dokonce už si čtenář vytváří skupinu postav a bytostí, kterým fandí a nedá na ně dopustit. A tím nemyslím jen dva hlavní vyšetřovatele z dvou členné vyšetřovací skupiny. Naopak velkým záporem, je postava, kterou si Peter Grant sám pro sebe pojmenoval jako Muže bez tváře. Tato postava dodává příběhu napětí a strach.
Navíc je zvláštní prohlídnout si obaly všech vydaných knih. Na všech úvodních obrázcích jsou oči. Velmi zajímavé. Všechny ty obaly má na svědomí Česká malířka, žijící v Paříži, která si říká Ktaiwanita. Vlastním jménem Kateřina Bažantová. Studie jejich obrazů, použitých na přebalech série Řeky Londýna, může být příjemnou zábavou. Obrazy obsahují spousty detailů, hlavně věcí a situací použitých v té dané knize, ...plus ty oči. Někdy jsou až strašidelné, ale je to jen na vás, co vás vystraší a co naopak pobaví. Na přebalu této knihy je hlavně hudba, toto je o jazzu. Navíc obsahuje dortíka, jako sladký zákusek ke knize, a samozřejmě tu najdeme i sanitku. Scéna se sanitním vozem je asi nejsilnější, nejmocnějším, nezapomenutelným a nejveselejší akčním momentem v tomto velmi povedeném příběhu.
Recenze
Druhý příběh z Londýna s hlavním hrdinou konstáblem Peterem Grantem je akčnější a zdá se i víc propracovanější. Opět tu nechybí jemný britský humor, pár temnějších částí, krev, akce i pár překvapení. Nightingale přiznal, že byl v něčem jako škola kouzel, a samozřejmě nesměla chybět ani humorná narážka na Bradavice. Příběh ve svém obsahu zčásti navazuje na Řeky Londýna, ale ti, co je nečetli, nemusí mít strach, protože vše je v tomto příběhu vysvětleno. Otázka spíš zní, zda by neměl být znepokojen čtenář, který příběhy čte od začátku. Považte, jak asi bude vypadat třeba taková pátá kniha, když v ní bude muset pan spisovatel Aaronovitch vysvětlovat děj předcházejících dobrodružství. No, snad k tomu nedojde a nebo to bude jen takové okrajové.
Musím také podotknout, že tu pan spisovatel tak trochu přitvrdil a některé scény, hlavně ta ke konci příběhu, jsou smutné a nejednomu čtenáři způsobí vlhnutí očí. Což beru jako klad. Nemůžeme číst knihu, aby v ní bylo všechno košer a hezké a příjemné. Nějaké emoce prostě musí být. Jsem rád, že jsem koupil celý box, protože zatím se to vyvíjí stupňovitě, akce a emoce jsou přidávány postupně a dokonce už si čtenář vytváří skupinu postav a bytostí, kterým fandí a nedá na ně dopustit. A tím nemyslím jen dva hlavní vyšetřovatele z dvou členné vyšetřovací skupiny. Naopak velkým záporem, je postava, kterou si Peter Grant sám pro sebe pojmenoval jako Muže bez tváře. Tato postava dodává příběhu napětí a strach.
Navíc je zvláštní prohlídnout si obaly všech vydaných knih. Na všech úvodních obrázcích jsou oči. Velmi zajímavé. Všechny ty obaly má na svědomí Česká malířka, žijící v Paříži, která si říká Ktaiwanita. Vlastním jménem Kateřina Bažantová. Studie jejich obrazů, použitých na přebalech série Řeky Londýna, může být příjemnou zábavou. Obrazy obsahují spousty detailů, hlavně věcí a situací použitých v té dané knize, ...plus ty oči. Někdy jsou až strašidelné, ale je to jen na vás, co vás vystraší a co naopak pobaví. Na přebalu této knihy je hlavně hudba, toto je o jazzu. Navíc obsahuje dortíka, jako sladký zákusek ke knize, a samozřejmě tu najdeme i sanitku. Scéna se sanitním vozem je asi nejsilnější, nejmocnějším, nezapomenutelným a nejveselejší akčním momentem v tomto velmi povedeném příběhu.
V tomto díle kniha opět začíná smrtí saxofonisty, který posvém vystoupení náhle zemřel. Vypadá to jako normální smrt, ale Peter v tom objeví kouzla.
Tento díl mi přišel více záživnější než předchozí, už jen díky tomu, že se autor neobtěžoval podrobnostmy o Londýně či zálety do minulosti. Ne tahle kniha vtáhne do děje a drží se vás po celou dobu čtení.
Děj už není tak plný zvratů a všemožných vycpávkových prvků, které byli minule použity. Máme tu klidnější a upravenější pokračování, kde je hlavní hrdina zase trochu chytřejší a vyspělejší (Přeci jenom se členem super tajné policejní jednotky nestáváme každý den).
Ze série už nemám žádný strach, postupně určitě nakoupím všechny díly, nemůžu si nechat ujít, jak to bude s Peterem Grantem dál.
Doporučuji :D
V knize se vyšetřují vraždy, ale ne jen tak obyčejný, ale magický a čarodějnický vraždy. V knize jsou části, kdy se všechno až moc popisuje, což je podle mého docela nuda, ale pak se tam nahrne akce a napětí a kniha vás nepustí, dokud tam není znovu popisování. Musela jsem se hodně soustředit. Kniha má opravdu krásnou obálku a napínavé a magické příběhy mě prostě přitahují.