Poslední sbírka Františka Halase, jednoho z největších básníků českého jazyka, vyšla jako samostatná knížka poprvé a naposledy v roce 1957. Už tehdy byla díky komunistické kulturní politice opožděna – Halas byl už osm let mrtev, všechny básně sbírky měly za sebou časopisecké otisky už v letech 1946–1949. Vznikaly v pohnuté době, kdy jejich autor čelil postupující chorobě i postupujícímu rozkladu kulturní scény i mezilidských vztahů, kterými se vyznačovala těsně poválečná doba, rozpadu spjatému s nástupem komunistického režimu. Halas v roce 1948 vydává sbírku V řadě, kolekci angažované poezie, za kterou stály ideály, jež se neměly nikdy naplnit, a rodí se v něm básně, které snad měly být „rozloučením s poezií“, ale staly se spíše prvními náznaky nové, maximálně sevřené, syrové a moderní tvůrčí polohy, kterou už však František Halas nemohl rozvinout. Sbírku A co? najde čtenář ve třech souborech Halasova díla (z nichž ten nejmladší je starý dvaadvacet let!), dvě tři básně z tohoto útlého svazku se pravidelně objevují v antologiích. Vydáváme-li ji konečně znovu samostatně, nechápeme to jen jako připomenutí „klasika“, ale jako zpřítomnění stále živého a intenzivně působícího básnického slova.