Košík
zboží
(prázdné)
V den, kdy začala sněhová bouře, nikdo netušil, že bude trvat celý týden. Běsnící vítr, nekonečné závěje sněhu a vše spalující mráz. Pro ty, které bouře zasáhla, tak už není hlavní starostí, jak zůstat v teple, ale jak přežít. Scotty a jeho přátelé Petr a Jason patří k posledním ze sedmi...
číst celé
Recenze
A nyní jsem se konečně ke knize dostala. Můžu říct, že těch pouhých dvě stě stránek mě více než potěšilo. Konečně něco jako jednohubka na rychlé čtení s nijak náročným obsahem. Kniha je vcelku čtivá a rychle utíká a tak nebyl problém za půl dne překonat víc jak půlku. Téma je to rozhodně zajímavé a poutavé. Katastrofy jsou dost silné lákadlo a tak jsem tápala, jestli dostanu naservírováno něco nového, něco, co by mě opravdu dostalo.
Hlavním vypravěčem je jeden ze studentů, který v podstatě promlouvá přímo na čtenáře. Je to, jakoby mluvil nějaký záznam k nějakému publiku. Působí to díky tomu dost osobně a celé se to o lépe čte. Navíc je v tom i malé vodítko k tomu, že když je vypravěčem, tak by měl přežít (i když by tu mohl být malý háček). Ale jak to bude s ostatními? Po celou dobu jsem tedy s napětím čekala, co se z toho vyklube. Díky Scottovi sledujeme dění několika dní, kdy pár studentů uvízne ve škole díky sněhové vánici, která nabyla nepředstavitelných rozměrů. Popisuje den za dnem, jak se snaží přežít a stále čekají na zázrak. Občas mi studenti ale přišli hodně dětinští a ne jako šestnáctiletí nebo okolo tohoto věku. Jako generace vyrůstající na spoustě katastrofických filmech a hrách, mohli být trošku nápaditější a víc přemýšlet nad svou situací, než jen bezduše sedět a v podstatě nedělat nic kloudného. Na druhou stranu, jsou to pořád děti. Ale nechci to moc rozvádět, protože bych musela prozradit nějaké detaily.
Kniha nabízí v podstatě pohled na katastrofu, který jsme měli možnost už vidět víckrát. Ani nijak velká nápaditost hlavních postav se neukázala, v podstatě jen čekali na záchranu, nějaké dění přišlo až na posledních pěti stránkách. Ano, ocenila jsem délku knihy, ale popravdě se celý příběh nic pořádného nedělo. Popisy dnů úplně splývaly, protože se odehrávalo stále to stejné. Autor se hodně zmiňoval i o všedním životě, o tom, co hrdinové ztratili, o co přišli a tak. Ale nemůžu si pomoct, bylo to až moc obyčejné, málo kreativní a už vůbec ne nějak napínavé. Takové obyčejné čtení s ne příliš inteligentními hrdiny...
Nejvtipnější byl asi konec, kde se ukázalo, že překladatelka nemá vůbec v malíku vojenskou mluvu. Protože "Roger" určitě nebylo jméno, ale jak vím z odposlechu z filmů, znamená to "rozumím". Nejdřív jsem na to hleděla, protože jsem ztratila spojitost, ale pak mi to došlo... :-D O dalších korekturách nemluvě... Od knihy nedostanete nic úžasného, takže už s tímhle pocitem k tomu přistupujte a nebudete zklamaní. Ale kniha na jedno odpoledne je to vcelku ucházející...