E.Lockhart si pro svůj příběh vybrala opravdu krásné prostředí. Ostrov, na kterém mohli být Lháři svými vlastními pány. Alespoň na pár týdnů měli pocit úplné svobody a neřešili nic než jen současnost.
Celý ostrov byl tak krásně vykreslen, že jsem naší čtveřici opravdu záviděla západy slunce na pláži a potápění v tyrkysovém moři.
Tohle bylo na příběhu matoucí asi nejvíce. Na jednu stranu tu bylo slunné léto, přátelství, láska a na druhé straně tu bylo něco co na celou rodinu házelo temný stín.
Když jsem se do Ostrova lhářů pouštěla neměla jsem vůbec představu o co asi v knize půjde. Anotace je velmi stručná a na recenze jsem se schválně nedívala, jelikož jsem chtěla být co nejvíce překvapená.
Už hned na začátku bylo jasně poznat, že příběh bude netradiční a mnohé pasáže mají větší hloubku než se zprvu zdá. A právě takové knihy mám ráda. Přijde mi, že právě tou zvláštností a hloubkou se čtenáři vryjí do paměti a můžou být také střípkem, který pozmění jeho náhled na život a věci kolem něj.
Přečetla jsem knihu během jednoho dne a ještě dlouho po jejím dočtení jsem nad ní stále přemýšlela a snažila vyjasnit si, jak na mě vlastně zapůsobila. Až do konce knihy jsem vůbec nevěděla, jak tento příběh skončí, a i když jsem měla nějakou představu, musím přiznat, že jsem se velmi mýlila.
Nejvíce na mě asi zapůsobilo posledních 30 stran, které byly (určitě!) autorkou vytvořené speciálně pro emotivní čtenáře – alespoň na mě taky působily. Konec knihy jsem opravdu probrečela.
Když opomenu celkový děj, líbily se mi v knize pohádky, které autorka (Cady) převyprávěla svým vlastním způsobem. Jednalo se v nich o maličkosti, které vás prostě dostaly.
Ještě teď, když píšu recenzi mám plnou hlavu tohoto příběhu propleteného lží.
Ostrov lhářů je typ knížky, která na každého bude působit úplně jinak – někoho pohltí a někoho jiného bude nudit. Je to velmi promyšleně napsaná kniha, kterou nestačí přečíst jednou. Na poprvé vám jde pouze o rozuzlení, ale při dalším a dalším čtení si začnete všímat malých indicií, které pro nás autorka do příběhu zakomponovala, a které byste, bez poznání konce, neodhalili.
Nemůžu vám tedy teď říkat, že se vám všem bude určitě kniha líbit. Jediné co vám můžu popravdě říct, je, že k tomu, abyste si o této knize udělali nějaký obrázek a závěr, vám recenze rozhodně nepomůže (jelikož, jak jste si všimli, toho nejde moc prozradit). Přečtěte si ho a bude jen na vás, ke které skupině se přikloníte.
Ale nezapomeňte : „Pokud se vás někdo zeptá, jak to skončí, prostě lžete!“
Recenze
Tuto knížku si prostě musíte přečíst! Zažijete v ní toho opravdu spoustu. schovat popis
Tuto knížku si prostě musíte přečíst! Zažijete v ní toho opravdu spoustu.
A Cadence, první dědičkou ostrova Beechwood, to ví až moc dobře. Proč si na nic nevzpomíná? A co se vlastně tenkrát, před dvěma lety, stalo? Co znamená kanystr vznětlivé látky a proč jí od jejích nejlepších přátel, milovaných Lhářů, nepřišlo ani slovo?
Cady se společně s matkou vydává jako sedmnáctilet zpět na místo nehody, a také - na místo svého dětství. Co to se všemi je? Mezi rozhovory šokovaně zjišťuje, že se vzpomínky vrací a na povrch tak vyplouvají temná tajemství...
Může za všechno ona?
Úžasná knížka. Brečela jsem jako nikdy a taky jsem si každou postavu moc oblíbila. Vřele doporučuji.
Jestli hledáš oddechovku se "špetkou" záhad, tajností a lásky. Tak je to kniha právě pro Tebe. Jen Tě musím varovat - Nevěř všemu! (Když jsem ji četla, tak jsem si představovala - co, jak a proč se jí to stalo, ale takový závěr knihy jsem opravdu nečekala).
Styl byl zajímavý a jedinečný. Moc se mi líbilo knižní zpracování po vizuální straně. Rozdělení kapitol a odstavců dodalo knize větší přehlednost.
Postavy jsou sympatické a vyprávění Cady se mi moc líbilo.
Po přečtení knihy zjistíte, že do sebe všechny události zapadnou a vy se nestačíte divit. Chvíli jsem byla smutná a vše to s Cady prožívala. Děj mne opravdu vtáhl a já si přála být tam a zabránit tomu!
Ptáš se, jestli knihu doporučuji, ANO!
A nemyslíte si třeba, že lžu????? :) Že jsem lhář a celá tato recenze je smyšlená? :)
Teď vážně, opravdu do ní běžte, budete totiž překvapeni jak já, co se na 265 stránkách skrývá za excelentní příběh!
Tahle kniha by byla vlastně další průměrný YA thriller/drama, bez zajímavější zápletky, kdyby nebylo té velké pointy, která dělá z knihy něco neobyčejného, a svým způsobem jedinečného, protože ačkoliv mám načteno opravdu hodně knih, zápletku jsem neprohlédla, a musím říct, že závěr knihy mi opravdu vyrazil dech. Pokud máte rádi knihy, kde vás čeká obrovské překvapení, rozhodně tuhle doporučuji.
Celý ostrov byl tak krásně vykreslen, že jsem naší čtveřici opravdu záviděla západy slunce na pláži a potápění v tyrkysovém moři.
Tohle bylo na příběhu matoucí asi nejvíce. Na jednu stranu tu bylo slunné léto, přátelství, láska a na druhé straně tu bylo něco co na celou rodinu házelo temný stín.
Když jsem se do Ostrova lhářů pouštěla neměla jsem vůbec představu o co asi v knize půjde. Anotace je velmi stručná a na recenze jsem se schválně nedívala, jelikož jsem chtěla být co nejvíce překvapená.
Už hned na začátku bylo jasně poznat, že příběh bude netradiční a mnohé pasáže mají větší hloubku než se zprvu zdá. A právě takové knihy mám ráda. Přijde mi, že právě tou zvláštností a hloubkou se čtenáři vryjí do paměti a můžou být také střípkem, který pozmění jeho náhled na život a věci kolem něj.
Přečetla jsem knihu během jednoho dne a ještě dlouho po jejím dočtení jsem nad ní stále přemýšlela a snažila vyjasnit si, jak na mě vlastně zapůsobila. Až do konce knihy jsem vůbec nevěděla, jak tento příběh skončí, a i když jsem měla nějakou představu, musím přiznat, že jsem se velmi mýlila.
Nejvíce na mě asi zapůsobilo posledních 30 stran, které byly (určitě!) autorkou vytvořené speciálně pro emotivní čtenáře – alespoň na mě taky působily. Konec knihy jsem opravdu probrečela.
Když opomenu celkový děj, líbily se mi v knize pohádky, které autorka (Cady) převyprávěla svým vlastním způsobem. Jednalo se v nich o maličkosti, které vás prostě dostaly.
Ještě teď, když píšu recenzi mám plnou hlavu tohoto příběhu propleteného lží.
Ostrov lhářů je typ knížky, která na každého bude působit úplně jinak – někoho pohltí a někoho jiného bude nudit. Je to velmi promyšleně napsaná kniha, kterou nestačí přečíst jednou. Na poprvé vám jde pouze o rozuzlení, ale při dalším a dalším čtení si začnete všímat malých indicií, které pro nás autorka do příběhu zakomponovala, a které byste, bez poznání konce, neodhalili.
Nemůžu vám tedy teď říkat, že se vám všem bude určitě kniha líbit. Jediné co vám můžu popravdě říct, je, že k tomu, abyste si o této knize udělali nějaký obrázek a závěr, vám recenze rozhodně nepomůže (jelikož, jak jste si všimli, toho nejde moc prozradit). Přečtěte si ho a bude jen na vás, ke které skupině se přikloníte.
Ale nezapomeňte : „Pokud se vás někdo zeptá, jak to skončí, prostě lžete!“
Příběh je opravdu krátký, stihla jsem ho přečíst rychle. A i když byl velice jednoduchý, obyčejný a nijak zvláštní, líbil se mi. Po dlouhé době je to oddychová četba, která mě potěšila a měla jsem radost, že jsem si o ni napsala. Někdy je potřeba číst něco v tomto stylu...
Začátek utíká docela svižně. Hned jsem byla vhozena do příběhu a do toho, co se stalo. Samozřejmě jsem dostala jen pár informací, ze kterých jsem mohla usuzovat pravdu. A vyvodila jsem si z toho vlastní závěry. A nakonec to bylo úplně jinak. S postupným čtením mi začínalo svítat a tušila jsem nějaký velký zvrat. Ale ne až v takové míře. Pořádně mi to došlo, až to hlavní hrdinka Cadence opravdu potvrdila, až jí to došlo, až si vzpomněla. A mě to dostalo... To jsem nečekala...
Je to o drsné realitě v rodině boháčů, o tom jak děti vnímají svoji rodinu a jak se snaží ji zachránit, ale všechno se zbortí a pokazí. Smutný pohled na život... Ne každé řešení problémů je ideální nápad, ale občas je potřeba něco udělat.
Kniha byla, alespoň pro mě, originální, zajímavá, dobře čtivá. Rozhodně napínavá, slibovala velký závěr, což už jsem tušila z reakcí ostatních čtenářů, každého nejspíš dostane až samotný konec. A díky tomuto vyprávění a stylem napsání si mě opravdu získala a já se rozhodla pro čtyři hvězdičky. Opravdu doporučuji :-)
Kniha získala dost ocenění, která jsou vypsaná na zadní straně obálky. Byla také nominovaná čtenáři knižního serveru Gooodreads jako nejlepší Young Adult Fiction kniha roku 2014. Je také uvedena na seznamu nejlepších knih NPR Concierge roku 2014. To mě upoutalo natolik, že jsem se rozhodla si knížku koupit a začíst se.
Ostrov lhářů se čte velmi rychle. Je to dobře napsaný román pro mladé dospělé s tajemnou tragédií.
Příběh obsahuje velmi zajímavé myšlenky, už kvůli kterým se vyplatí knihu přečíst. Ať už jde o problém rasismu či toho, co všechno jsou lidé schopni udělat pro peníze a jakou moc jim jejich vlastnictví propůjčuje. Všechno je zde popsáno opravdu realisticky a donutí vás to k zamyšlení nad dnešním světem.
V knize nehledejte žádné zdlouhavé popisy okolí, protože se zaměřuje spíše na samotné vyprávění hlavní hrdinky, což knize nijak neškodí.
Co se mi ale na knize líbilo nejvíc, byl konec samotný. Čekala jsem, že v tom bude nějaký háček, ale ani jedním svým scénářem jsem se netrefila, a to už se mi u žádné ze čtených knih dlouho nestalo. Proto se přikláním k hodnocení 4/5.
Postavy se mi zdály takové nijaké, sice každá měla odlišný charakter, ale aby na mě jedna z nich nějak zvlášť zapůsobila, to ne.
Cadence mi na hlavní hrdinku přišla taková nevýrazná, sice její chování docela chápu, ale přesto mě ničím neupoutala.
Gat to na ostrově neměl vůbec jednoduché. Jako jediný nebyl z rodiny boháčů a nepatřil do "dokonalé" rodiny Sinclairových a právě proto přemýšlel o světě z jiného pohledu, než ostatní z celé čtveřice, a to se mi na něm líbilo.
Mirren byla starostlivá. Snažila se na všechny dávat pozor, jen se jí to ne vždy dařilo.
O Johnnym vůbec nevím, co mám říct. Snad jen to, že na mě vůbec nezapůsobil.
.
Prvních pár stránek jsem se do knihy nemohla moc začíst a byla jsem z ní lehce zmatená.😅
.
Pak mě to ale celkem chytlo a byla jsem zvědavá, jaké bude to velké tajemství, které se odhalí na konci knihy. .
Musím přiznat, že něco podobného jsem čekala. Ale myslela jsem, že toho bude víc a bude to celé propracovanější. Takže mě ten konec trochu zklamal.
.
Kniha mi přišla podobná jako Smolná sezóna, Nocte. 😀😊