Pohledy na oblohu člověka vždycky vábily, ať už se jednalo o pouhé zhodnocení dnešního počasí, anebo se na oné obloze dělo něco zvláštního, neobvyklého a dokonce záhadného. Většina událostí na obloze vlastně ani tak záhadná není, pro většinu úkazů známe vysvětlení, v mnohých případech docela prosté. Jenže nebeská klenba je sama o sobě pojmem. Hvězdná obloha sama od sebe napovídá, že tam někde, daleko ve vesmíru, je nespočetně mnoho jiných světů, hvězd, planet, galaxií a dalších vesmírných objektů, jejichž velikost si běžný člověk nedovede ani představit a ve srovnání s nimi je naše planeta Země úplně maličká.

Astrofyzikové vědí o vesmíru hodně, ale zdaleka ne všechno. Tím méně znalostí bude mít obyčejný člověk, jehož pohled zavítá na oblohu jen zřídkakdy; když na nebi náhodou spatříme něco neobvyklého, co si nedovedeme vysvětlit, můžeme propadnout panice, můžeme na oblohu fascinovaně hledět, ale není snad člověka, jenž by usilovně nepřemýšlel, co se to vlastně děje.

Přicházejí spekulace o mimozemských civilizacích, o útoku z vesmíru nebo z jiné části našeho světa, příležitosti se chopí astrologové a vymýšlejí nejrůznější zdůvodnění, případně denní tisk, kterému v tvrdém konkurenčním boji už nezbývá, než maximálně bulvarizovat jakékoli téma a nezvyklý úkaz na obloze přemění na blížící se katastrofu Země. Ve skutečnosti je drtivá většina úkazů na obloze jen krásným divadlem přírody, hra světel a stínů, na nichž není nic záhadného nebo nebezpečného. Přesto občas vídáme něco, co si nedovedeme vysvětlit, a i když se oprostíme senzacechtivé záhadnosti a silných emocí, vysvětlení pro takový jev nenalézáme. I o takovýchto jevech budeme psát v této knížce - jsou to různá svědectví pozorovatelů noční oblohy, pilotů, amatérských astronomů nebo náhodných svědků.

Téma této knihy se tedy pohybuje na pomezí meteorologie, fyziky, astronomie a populárními metodami pozorování. Kniha sama je vlastně fotoalbem nádherných přírodních úkazů.