Dokkaebi: Vicious Sirits je druhá kniha v duologii Gumiho od autorky Kat Cho.
Tentokrát se příběh zaměřuje na Lee Somin a Junuho, nové MCs, kniha je samozřejmě plná scén s Miyoung a Jihoonem, MCs z Gumiho: Wicked Fox.
Příběh...
číst celé
Dokkaebi: Vicious Sirits je druhá kniha v duologii Gumiho od autorky Kat Cho.
Tentokrát se příběh zaměřuje na Lee Somin a Junuho, nové MCs, kniha je samozřejmě plná scén s Miyoung a Jihoonem, MCs z Gumiho: Wicked Fox.
Příběh začíná par měsíců po konci Gumiho a najdeme zde POVs Somin, Junuho a Miyoung.
Děj v druhé knize mi přišel snazší na čtení a upřímně vztah Junuho a Somin byl podle mého názoru mnohem lepší než vztah mezi Jihoonem a Miyoung.
S Junu a Somin jsem se v Gumiho nikdy úplně nedokázala propojit, nejspíš protože byli vedlejšími postavami a moc jsem toho o nich nevěděla. V Dokkaebi jsem se však o obou postavách dozvěděla podstatně informace a vytvořila si k nim lepší vztah. Scény mezi Junu a Somin byly roztomilé, vtipné, občas lehce depresivní a mnohem víc. Jediné co me mrzí je, že jejich společných scén nebylo více.
Moc jsem si užila čtecí scén z Junuho minulosti, navíc byly dost podstatné pro pochopení toho, kým Junu nyní je, jeho myšlenkových pochodů a podobně.
Miyoung a Jihoon se v knize potýkají se zármutkem po událostech na konci Gumiho: Wicked Fox. Somin řeší svou minulost a tajemství, které mela před Jihoonem a svoji matkou. Mnohem lépe tak pochopíme její postavu a charakter.
V Dokkaebi je důležitým konceptem smrt, duchové a zármutek. Věřím, že díky všem těmto aspektům jsem se s příběhem dokázala více ztotožnit a užit si čtení.
Stále nevěřím tomu, že Dokkaebi byl o tolik lepší než Gumiho (4,5 hvězdiček). Tato duologie by si zasloužila mnohem více pozornosti a lásky.
schovat popis
Tentokrát se příběh zaměřuje na Lee Somin a Junuho, nové MCs, kniha je samozřejmě plná scén s Miyoung a Jihoonem, MCs z Gumiho: Wicked Fox.
Příběh začíná par měsíců po konci Gumiho a najdeme zde POVs Somin, Junuho a Miyoung.
Děj v druhé knize mi přišel snazší na čtení a upřímně vztah Junuho a Somin byl podle mého názoru mnohem lepší než vztah mezi Jihoonem a Miyoung.
S Junu a Somin jsem se v Gumiho nikdy úplně nedokázala propojit, nejspíš protože byli vedlejšími postavami a moc jsem toho o nich nevěděla. V Dokkaebi jsem se však o obou postavách dozvěděla podstatně informace a vytvořila si k nim lepší vztah. Scény mezi Junu a Somin byly roztomilé, vtipné, občas lehce depresivní a mnohem víc. Jediné co me mrzí je, že jejich společných scén nebylo více.
Moc jsem si užila čtecí scén z Junuho minulosti, navíc byly dost podstatné pro pochopení toho, kým Junu nyní je, jeho myšlenkových pochodů a podobně.
Miyoung a Jihoon se v knize potýkají se zármutkem po událostech na konci Gumiho: Wicked Fox. Somin řeší svou minulost a tajemství, které mela před Jihoonem a svoji matkou. Mnohem lépe tak pochopíme její postavu a charakter.
V Dokkaebi je důležitým konceptem smrt, duchové a zármutek. Věřím, že díky všem těmto aspektům jsem se s příběhem dokázala více ztotožnit a užit si čtení.
Stále nevěřím tomu, že Dokkaebi byl o tolik lepší než Gumiho (4,5 hvězdiček). Tato duologie by si zasloužila mnohem více pozornosti a lásky.