Většina lidí se dnes se severskou mytologií setkává maximálně v "marvelovkách," které se jí popravdě moc nedrží - lépe řečeno jsou až heretické.
Gaiman se tento mylný obraz snaží hned v úvodu vyvrátit, popisuje, jak objevil fascinující svět této mytologie, a také upozorňuje na to, že i když si ji spojujeme s vikingy, je spíše univerzálně germánská.
Dále popisuje jednotlivé bohy a jejich roli v mytologii. Poté už následují samotné příběhy - o stvoření světa, o Yggdrasilu, pokladech bohů, obřím staviteli, Lokiho dětech, velmi humorný příběh o "Freyjině svatbě," kde hlavní roli hraje Thor převlečený do ženských - svatebních! - šatů; ale také o Baldrově smrti, Lokiho trestu a konci světa, který je v germánském pojetí spíše očistnou transformací.
Některé příběhy, který známe z Poetické a Prozaické Eddy, nebylo možné uspokojivě převyprávět, protože jsou velmi silně postaveny na dialozích (Thorova pře s převozníkem Hárbardem, ve skutečnosti maskovaným Ódinem, nebo např. "Píseň o Hyndle"), ale ty, u kterých to možné bylo, zpracoval Gaiman velmi čtivě, poutavě a vtipně. Sice si sem tam něco přimyslel nebo upravil, ale tomu se člověk, který zpracovává středověké texty, asi nevyhne. Zejména oceňuji, že v příbězích poznáváme charakter jednotlivých bohů, kteří se v mnohém podobají nám lidem. Loki není absolutním ztělesněním zla, ale spíše rozporuplným "tricksterem," v čemž mu místy překvapivě zdatně sekunduje Ódin (a v některých nezpracovaných mýtech je to vidět ještě více), který rozhodně není nějakým shovívavým dědečkem kdesi na trůnu, odtrženým od světa, ale spíš zdatným zákulisním hráčem. Thor není právě nejbystřejším z bohů, ale jeví se jako přímý, dobrosrdečný a laskavý chlapík, se kterým byste si možná i rádi zašli na pivo.
Kniha toho moc nenabídne těm, kteří se už v germánské mytologii orientují, ale pokud se s tímto fascinujícím světem setkáváte poprvé a máte obavy, že byste tak zcela nepochopili originální Eddy (zejména Poetická Edda je dosti složitá a vyžaduje jisté základní znalosti), mohu ji rozhodně doporučit.
Recenze
I tak jsem si ale čtení užila, je to psané svižně, poutavě a mytologické postavy Neil podle mého názoru vykreslil dobře.
Dílo, kterému dal autor život je skvělé, příběhy vtipné a zábavné. Dílo napsal dle skutečné pravdivé předlohy příběhů ze severské mytologie a vštěpil jim život.
Neil Gaiman má na kontě mnoho dobrého jako například Good Omens a další.
Vřele vám doporučuji.
Gaiman se tento mylný obraz snaží hned v úvodu vyvrátit, popisuje, jak objevil fascinující svět této mytologie, a také upozorňuje na to, že i když si ji spojujeme s vikingy, je spíše univerzálně germánská.
Dále popisuje jednotlivé bohy a jejich roli v mytologii. Poté už následují samotné příběhy - o stvoření světa, o Yggdrasilu, pokladech bohů, obřím staviteli, Lokiho dětech, velmi humorný příběh o "Freyjině svatbě," kde hlavní roli hraje Thor převlečený do ženských - svatebních! - šatů; ale také o Baldrově smrti, Lokiho trestu a konci světa, který je v germánském pojetí spíše očistnou transformací.
Některé příběhy, který známe z Poetické a Prozaické Eddy, nebylo možné uspokojivě převyprávět, protože jsou velmi silně postaveny na dialozích (Thorova pře s převozníkem Hárbardem, ve skutečnosti maskovaným Ódinem, nebo např. "Píseň o Hyndle"), ale ty, u kterých to možné bylo, zpracoval Gaiman velmi čtivě, poutavě a vtipně. Sice si sem tam něco přimyslel nebo upravil, ale tomu se člověk, který zpracovává středověké texty, asi nevyhne. Zejména oceňuji, že v příbězích poznáváme charakter jednotlivých bohů, kteří se v mnohém podobají nám lidem. Loki není absolutním ztělesněním zla, ale spíše rozporuplným "tricksterem," v čemž mu místy překvapivě zdatně sekunduje Ódin (a v některých nezpracovaných mýtech je to vidět ještě více), který rozhodně není nějakým shovívavým dědečkem kdesi na trůnu, odtrženým od světa, ale spíš zdatným zákulisním hráčem. Thor není právě nejbystřejším z bohů, ale jeví se jako přímý, dobrosrdečný a laskavý chlapík, se kterým byste si možná i rádi zašli na pivo.
Kniha toho moc nenabídne těm, kteří se už v germánské mytologii orientují, ale pokud se s tímto fascinujícím světem setkáváte poprvé a máte obavy, že byste tak zcela nepochopili originální Eddy (zejména Poetická Edda je dosti složitá a vyžaduje jisté základní znalosti), mohu ji rozhodně doporučit.
Především jde o milou knihu. V této knížce autor převyprávěl severské mýty od vzniku až po konec světa svými slovy, s humorem a v krátkých příbězích. Příběhy jsou čtivé a srozumitelně napsané, oddychové a knihu jsem měla rychle dočtenou.
tuto knihu můžu jen a jen doporučit miolovníkům mytologie .
Takže když jsem poté zahlédla tuto knížku s názvem Severská mytologie a s obrázkem kladiva, ale ne jen tak ledajakého kladiva (!), musela jsem tu knihu mít *_*
Musím říct, že se mi knížka strašně líbila, klidně bych ji četla i víckrát, kdyby nebylo více knih na čtení ^^
Sami bohové jsou sympatičtí, lidští a chybující, a styl psaní je svižný a zábavný.
Pro milovníky severské mytologie a ty, co se o ní chtějí dozvědět více moc doporučuju.
Naprosto skvělá kniha. Úžasné příběhy. Jde vidět, že autor ví o čem píše. Pokud vás zajímá severské mytologie, tohle je kniha, se kterou rozhodně můžete začít. Krásně vám přiblíží severské bohy. Nemohla jsem ji pomalu odložit, pořád jsem se chtěla dozvídat nové příběhy mocného Odina, Thora a lstivého Lokiho. Po přečtení budete chtít vědět další mýty a mít další informace o všech věcech, které se tam nacházeli.
Nenáročná, ale přitom hodně zajímavá a naučná četba. Styl psaní, který Gaiman má, je velice příjemný a text se velice dobře čte.
Ne že bych si z té knížky sedla na zadek, ale zaujalo mě to, bavilo a snad i trochu prohloubilo znalosti o severské mytologii, což je věc, ve kterou jsem doufala, že kniha splní. A splnila.
Takže rozhodně doporučuji, pokud vás alespoň trochu mytologie zajímá.
Co mě trošku zklamalo bylo neustálé upozorňování na Ragnarök, v každé druhé povídce o tom byla nějaká zmínka "kéž by Frey nedal svůj meč pryč, kdy pak bude Ragnarök", "všechno bude krásné než přijde Ragnarök" atd... a pak nakonec popsal Ragnarök v 11 stránkách. Sem tam si to zasloužilo trošku více rozepsat, určitě by nebylo na škodu, kdyby kniha místo 250 stránek měla alespoň 350...