Recenze Elixír snů - Sága rodu Campari

Milán, 1862. Gaspare Campari míchá květiny, koření a citrusové slupky ve své likérnickém laboratoři pod arkádami Coperto dei Figini. Přijel teprve nedávno z venkova, plný nadějí po úspěchu své kavárny v Novaře, a v rychle se měnícím velkoměstě je odhodlán splnit si svůj sen. Gaspare hledá něco, co dosud neexistuje: dokonalý elixír, který by oslovil elegantní dámy, intelektuály a světáky. Brzy se to podaří: rodí se Campari, nezaměnitelně červený nápoj s nasládlou hořkostí, určený k tomu, aby se stal ikonou.

Od té chvíle Gasperův vzestup nelze zastavit. Píše se rok 1867 a v nové Galerii Viktora Emanuela II. se otevírá Caffe Campari, oblíbené místo setkávání politiků, spisovatelů, hudebníků z blízkého Teatro alla Scala a novinářů čerstvě založeného deníku Corriere della Sera. Když však Gaspare náhle zemře, zanechávajíc po sobě pět dětí a výjimečnou vdovu s plamenně rudými vlasy, je jasné, že nástupnictví nebude probíhat podle jeho plánů.

Do čela rodinného podniku se postaví odvážná a podnikavá Letizia, která jej připraví na budoucnost a předá svým synům, Davideovi a Guidovi. Ti však nemohou být odlišnější: první je vizionářský a mocichtivý, druhý vášnivý rebel. Nevyhnutelně dochází ke střetům mezi oběma bratry o otcovské dědictví.

Na pozadí nešťastných lásek, osamělosti, odvážných rozhodnutí a revolučních změn se odvíjí příběh, který dojímá a fascinuje. Je to sága rodiny, jež svým nezaměnitelným rudým nápojem psala historii Milána.