Recenze Tagebuch 2038

Das aus Europa stammende elektronische Tagebuch eines vierzehnjährigen Mädchens aus dem Jahre 2038 enthält neben persönlichen Aufzeichnungen auch viele eingescannte Texte sowie Aufnahmen aus dem Unterricht ihres Kompetenzzentrums oder von Hologrammsendungen, die Einsicht in die politische Struktur und Denkweise der damals dort bestehenden \"ökologischen Demokratie\" der Europäischen Vielfalt kurz vor ihrer Erweiterung zur Mittelmeerunion vermitteln können. Sein Herausgeber fand darin Hinweise sowohl auf die Geschichte seiner eigenen Kindheit als auch in bezug auf die historischen Ursachen für die bevorstehende Weltkatastrophe des 21. Jahrhunderts. Das institutionalisierte Gute kann leicht, wenn man den Menschen vergißt, in Tyrannei umschlagen. Menschen, die an den gesellschaftlichen Fortschritt glaubten, hielten Samjatins und Orwells Kritik der Entwicklung für überzogen. Sie übersehe das Gute, was die revolutionäre Linke erreicht hat, und akzentuiere unnötig gelegentliche Mängel und Übertritte auf dem Weg in eine strahlende Zukunft. Vielleicht ist es an der Zeit, daß uns ein neuer Orwell diese Zukunft näherbringt. Das Tagebuch 2038 entstand in Deutschland, wo bereits jetzt eine radikale Minderheit, die sich für ihre Vorstellung des Guten einsetzt, den Rest der Gesellschaft zum Leben in institutionalisierter Heuchelei zwingt...
Elektronický deník čtrnáctileté dívky z roku 2038 pocházející z Evropy obsahuje kromě osobních záznamů rovněž mnoho naskenovaných textů a nahrávek z kompetenčního centra nebo holografického vysílání, které umožňují náhled do politické struktury a myšlení tehdejší \"ekologické demokracie\" Evropské rozmanitosti krátce před jejím rozšířením na Středomořskou unii. Jeho vydavatel v něm našel poukazy jednak na osobní příběh svého vlastního dětství, jednak na historické příčiny následující světové katastrofy 21. století. Institucionalizované dobro se může, když zapomene na člověka, velmi snadno zvrhnout v tyranii. Lidé otevření společenskému pokroku považovali Zamjatinovu a Orwellovu kritiku vývoje za přepjatou, přehlížející to dobré, co revoluční levice přináší a zbytečně akcentující občasné nedostatky a přešlapy na cestě ke světlým zítřkům. Možná je na čase, aby nám nějaký nový Orwell už dnes ty zítřky přiblížil.