Recenze Divoká lovkyně

Vítěz lovu může být jen jeden.

Každý pátý rok, když se podzim láme v zimu, pořádají dva králové lov. Odehrává se v prastarém lese plném magie a tomu, kdo zvítězí, splní přání sám Jinokrál. Ne nadarmo se však tomuto lovu říká Divoký — kolují o něm strašlivé zvěsti a leckterý lovec se z něj nevrátil. Pozvánku navíc nezíská jen tak někdo.

To ovšem neodradí Gwydiona, opomíjeného potomka mocné královské rodiny, který chce za každou cenu zabránit krutému bratrovi v nástupnictví. Na pomoc si přizve mladou lovkyni Branwen, která díky čarovnému oku vidí i to, co ostatním zůstává skryto, přesto však nedokáže pomoci své chřadnoucí matce. A pak je tu ještě Pryderi, znovunalezený královský syn, který coby nemluvně padl do spárů netvora a bojí se, že v něm už navždy zůstalo cosi nestvůrného. Když tito tři spojí své síly (a udrží na uzdě Branwenina lidožravého kocoura), možná se jim podaří zvítězit. Jenže nic není jisté, protože v lásce i na lovu je dovoleno vše.