Recenze Ta hladová věc v mých snech

BYL BY TO DOBRÝ FILM. KDYBY SE TO NEDĚLO DOOPRAVDY…

Na Dušičky 1990 Československá televize odvysílala dokument Na prahu neznáma, ve kterém se čtveřice expertů na nadpřirozeno pokusila navázat kontakt se záhrobím. Místo neškodné zábavy se však diváci stali svědky řady nevysvětlitelných úmrtí v živém přenosu.

O pětatřicet let později režisér pořadu Kvensy Kšír poprvé souhlasí s poskytnutím interview. Zástupce obskurního časopisu Fraktura ho najde v domě s odpojenou elektřinou a zatemněnými okny, což by bylo depresivní, i kdyby si stařec záhy nestrčil do pusy hlaveň brokovnice.

Dotyčný redaktor zjišťuje, že při incidentu mimoděk narazil na stopu jediné dochované nahrávky osudné relace. Kupodivu vede do jeho rodiště – městečka Katův Hrob. S tím je ale něco v nepořádku. Na náměstí stojí videopůjčovna, v kině promítají seriál Magnum a všem se zdají sny plné krve, očí a filmových pásů.

Možná že se účinkující kdysi opravdu s něčím spojili. A možná, že ono to teď mění náš svět. Problém je, že všechno, co to zná, jsou černobílé horory a osmdesátková kinematografie…