Recenze Maryša

Vrcholné dílo českého vesnického realismu, dnes nezpochybnitelná součást nejužšího kánonu naší dramatiky, vstoupilo do Národního divadla takříkajíc zadním vchodem, když mu tehdejší dramaturgie Ladislava Stroupežnického přiřkla roku 1894 premiéru v rámci odpoledních lidových představení. Situace mladých dívek na vdávání je dnes jiná než v roce 1894, přesto v jejím osudu nacházíme řadu zcela současných okamžiků. Kolikrát jsme někoho k něčemu nutili přesvědčeni o tom, že pro něj chceme "to nejlepší"? Kolikrát jsme se podvolili nesmyslnému nařízení jen proto, "aby se neřeklo"? Možná je příběh o Maryše mnohem víc bojem o osobní svobodu a zrcadlem despotických představ o tom, co by mělo naše okolí správně dělat. V programu je zařazen také důsledný popis prozaické verze dramatu Maryša, jež mělo původně být povídkou. schovat popis