Recenze CD - Operette Gala

Známé melodie z nejslavnějších operet jako je Veselá vdova, Guiditta, Země úsměvů, Noc v Benátkách, Netopýr, Vídeňská krev a další zpívané v německém jazyce.

Symfonický orchestr Českého rozhlasu pod taktovkou Roberta Jindry\nKateřina Kněžíková - Soprán \nAdam Plachetka - Basbaryton

Obsah:

\n
1. F. Lehár: Veselá vdova – Vilja Lied 5:25
\n
2. F. Lehár: Veselá vdova – Da geh’ ich zu Maxim 2:25
\n
3. F. Lehár: Veselá vdova – Lippen schweigen 3:14
\n
4. F. Lehár: Giuditta –Meine Lippen, sie küssen so heiss 5:25
\n
5. E. Kálmán: Hraběnka Marica – Grüss mir mein Wien 5:12
\n
6. F. Lehár: Země úsměvů – Auftrittslied: Ich danke für die Huldigung 3:20
\n
7. C. Millöcker: Gasparone – Dunkelrote Rosen 2:51
\n
8. C. Millöcker: Gasparone –Wie freu’ ich mich, Sie hier zu seh’n… Hüten Sie sich 5:53
\n
9. J. Strauss II.: Noc v Benátkách – Ach, wie so herrlich zu schau’n 3:34
\n
10. E. Kálmán: Čardášová princezna – Heia, heia, in den Bergen ist mein Heimatsland 3:06
\n
11. E. Eysler: Bruder Straubinger – Küssen ist keine Sünd 4:50
\n
12. J. Strauss II.: Netopýr – Klänge der Heimat 5:05
\n
13. C. Kreutzer: Der Verschwender von Raimund – Hobellied 2:46
\n
14. J. Strauss II.: Vídeňská krev – Das eine kann ich nicht verzeih’n… Wiener Blut 5:48
\n

Franz Lehár, Emmerich Kálmán, Johann Strauss mladší, Edmund Eysler a Carl Millöcker jsou představiteli různých generací autorů operety, trvale úspěšného a stejně tak trvale podceňovaného žánru hudebního divadla. Pověst pokleslé a trochu zastaralé lidové zábavy není spravedlivá. V operetě existují také velmi podařená díla, jak po hudební, tak po dramatické stránce. Straussův Netopýr z roku 1874 patří k těm nejlepším. Vtipný kolotoč zápletek obohacený melodiemi v rytmu valčíku i čardáše se stal jedním z nejznámějších reprezentantů zlatého věku vídeňské operety. Na repertoáru bývá i v operních domech. Obdobným šarmem oplývá Veselá vdova z roku 1905, dílo Franze Lehára, proslulého Vídeňana absolventa pražské konzervatoře, žáka Antonína Dvořáka. Díla Carla Millöckera jsou méně početná a méně známá, rakouské hudební prostředí, zato výrazně spoluvytvářely desítky Eyslerových operet. V první polovině 20. století vynikly vedle Lehárových děl zejména Kálmánovy operety Čardášová princezna nebo Hraběnka Marica, nabízející nesmrtelné melodie a neméně skvěle naplňující pravidla a znaky žánru.