Recenze Nesčetně hvězd

Poetické vyprávění o muži, který žije pro krásu a pro to, co zůstává neviděné ***** Když mladý Haru Ueno pozoruje sníh padající na kameny v potoce, tuší, že v jeho životě bude hrát velkou roli harmonie: už napořád bude hledat a ctít krásu tvarů. Opustí rodné město Takajama a stane se uznávaným obchodníkem s uměním. V Kjótu si postaví dům s javorem rostoucím ve skleněném atriu v hlavní obytné místnosti, kam se vrací po četných večírcích s přáteli z umělecké branže. Haruovi je asi třicet let, když mu osud nabídne nejkrásnější projev krásy, o jakém se mu ani nesnilo — vzápětí však o něj přijde. Ve Francii totiž přijde na svět malá holčička jménem Rose, plod jeho letmého románku. Haru se k ní nesmí přiblížit, a tak hledá způsoby, jak by se mohl na životě své dcery i nadále podílet. Může si otec vytvořit blízký vztah s dcerou, kterou nesmí vídat? ***** Muriel Barberyová čtenáře opět zavádí mezi japonské chrámy a zahrady a jedinečným stylem postihuje témata, která se týkají nás všech. schovat popis