V letech 1992 a 1993 Umberta Eca pozvali na Harvardovu univerzitu  na šest přednášek o literární teorii. Čekal-li tehdy některý student  suchopárný výklad, pamatuje si své překvapení pravděpodobně  dodnes. Beletristický text je v Ecově podání lesem, v němž může  čtenář rozjímat, nebo se ztratit,...
                        
číst celé 
                                                         
                
                                                                V letech 1992 a 1993 Umberta Eca pozvali na Harvardovu univerzitu  na šest přednášek o literární teorii. Čekal-li tehdy některý student  suchopárný výklad, pamatuje si své překvapení pravděpodobně  dodnes. Beletristický text je v Ecově podání lesem, v němž může  čtenář rozjímat, nebo se ztratit, chodit po prochozených cestách,  nebo si vyšlapat svou vlastní. Eco vyzývá čtenáře, aby se znovu  zamysleli nad tím, jak čtou a co od nich text očekává. Na nesčetných příkladech od Tří mušketýrů přes romány o Jamesi Bondovi až po současné detektivky (či porno) ilustruje literární techniky, kterými texty dosahují svých cílů, roli, kterou v nich hraje čas,  či míru, do jaké fikce parazituje na realitě a naopak. Vzhledem ke  své nadčasovosti má Šest procházek literárními lesy čtenáři dozajista co říct i po třiceti letech.
 V nakladatelství Argo vychází soubor  v novém překladu.
                                                            
schovat popis 
                 
             
        
        
Recenze