Kolektivní monografie přináší v 15 dílčích studiích historický přehled vývoje vztahů Čechů s národy a zeměmi jihovýchodní Evropy od středověku až do současnosti. Podává důkaz o tom, že k jihovýchodu Evropy poutaly Čechy v minulosti – stejně jako je tomu i v dnešní době – četné kulturní, ekonomické a politické vazby, a že tudíž tato oblast představuje významnou součást českého „dějinného prostoru“. V rámci české historiografie je předkládaná práce prvním pokusem o komplexní zachycení nejenom tradičně reflektovaných kontaktů Čechů se slovanskými zeměmi sledovaného regionu (Slovinskem, Chorvatskem, Bosnou a Hercegovinou, Srbskem, Černou Horou, Makedonií, Bulharskem), ale i vztahů s jeho neslovanskými státy (Rumunskem, Moldavskem, Albánií, Kosovem, Řeckem, Kyprem a Tureckem), tzn. s jihovýchodní Evropou jako celkem, který je sice po stránce etnické, jazykové i kulturní velmi různorodý, avšak z důvodu řady společných rysů představuje specifický areál utvářený podobnými historickými osudy. Publikované texty jednak shrnují a na základě nové odborné literatury mnohdy i podstatně rozšiřují poznatky o starších obdobích bilaterálních kontaktů, jednak poměrně detailně mapují vývoj těchto vztahů a jejich proměny v posledních dvou desetiletích (1989–2010), což jsou skutečnosti u nás většinou ještě odborně neprezentované.

Důležitým rysem předkládané práce je, že se v ní autoři snažili zachytit vedle vzájemných styků politických a hospodářských ve zvýšené míře také kontakty kulturní, sehrávající v dějinách česko-balkánských vztahů často klíčovou roli, a to v celém jejich širokém spektru: od vazeb mezi jednotlivými národními literaturami přes vlivy v oblasti hudby, výtvarného umění, architektury, divadla a filmu až po projevy vzájemné spolupráce ve vědě a školství.

Monografie může posloužit několika skupinám uživatelů: V prvé řadě je určena historikům, kterým chce předložit zajímavá fakta o odborně někdy dosti opomíjeném regionu jihovýchodní Evropy a jeho mnohostranných kontaktech s českým prostředím. (Čtenáře knihy bezesporu překvapí, kolik Čechů v průběhu staletí svými rozličnými aktivitami přispělo ke kulturnímu a hospodářskému povznesení jihovýchodoevropského regionu, případně se publicistickou či vědeckou činností podílelo na šíření informací o něm doma i ve světě.) Užitečná by měla být také vysokoškolským studentům slavistických a balkanistických oborů, a to nejen jako učební text, ale i jako inspirace pro jejich vlastní výzkumnou činnost. Zajímavá může být také pro pracovníky českých zastupitelských a kulturních institucí působících v zemích jihovýchodní Evropy. („Chytrá diplomacie“ dokáže využít tradic vzájemných kulturních a hospodářských kontaktů k snazšímu prosazování současných ekonomických a politických zájmů.) Podnětná fakta mohou z knihy získat i novináři a publicisté a přirozeně též všichni další zájemci z řad široké veřejnosti.