Jak hluboké jsou stopy, které železná opona
zanechala v příhraničních oblastech mezi Českou republikou a
Rakouskem? Jaký vliv měla studená válka na vztah mezi Čechy a
Rakušany? Anebo je vzájemné vnímání těchto dvou národů ovlivněno
spíše staršími vzorci vztahů a jednání? Těmito otázkami se v...
číst celé
Jak hluboké jsou stopy, které železná opona
zanechala v příhraničních oblastech mezi Českou republikou a
Rakouskem? Jaký vliv měla studená válka na vztah mezi Čechy a
Rakušany? Anebo je vzájemné vnímání těchto dvou národů ovlivněno
spíše staršími vzorci vztahů a jednání? Těmito otázkami se v
městech Gmündu ležícím v severní části Dolního Rakouska a v Českých
Velenicích na jihu Čech zabývali historikové Muriel Blaive a
Berthold Molden. Na základě zhruba 35 rozhovorů prováděných metodou
sběru orální historie a důkladných archivních rešerší analyzují
přátelské styky i předsudky, historické vzpomínky i očekávání pro
budoucnost, jak byly zaznamenány zde na hranici. To vše počínaje
habsburskou monarchií přes založení Československa, jeho pozdější
okupaci Třetí říší a holocaust, vyhnání Němců a Rakušanů z českých
zemí po skončení 2. světové války a život ve dvou zásadně
rozdílných společnostech během studené války. Završením je potom
integrace do Evropské unie po roce 1989. Zatímco v Gmündu zůstala
například realita studené války zachována coby vzpomínka na "život
na konci (svobodného) světa", v Českých Velenicích ji vnímali
především jako všudypřítomnou kontrolu vykonávanou centralistickým
komunistickým státem. Kniha tak nabízí příkladný záznam politických
identit ve střední Evropě dvacet let po skončení studené
války.
schovat popis
Recenze