Cílem publikace je připomenout dějiny Katedry české
literatury Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze od jejího
založení na konci čtyřicátých let 20. století až do let
osmdesátých. Editor s několika spolupracovníky z řad studentů tak
činí prostřednictvím rozhovorů s pamětníky – někdejšími...
číst celé
Cílem publikace je připomenout dějiny Katedry české
literatury Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze od jejího
založení na konci čtyřicátých let 20. století až do let
osmdesátých. Editor s několika spolupracovníky z řad studentů tak
činí prostřednictvím rozhovorů s pamětníky – někdejšími pedagogy
katedry – a jejich vzpomínek, dobových materiálů, úryvků z učebních
textů i beletrie založené na dokumentárních faktech. Katedra byla
tradičním a prestižním vědeckým i pedagogickým pracovištěm a
formovaly ji významné osobnosti oboru od Jana Mukařovského přes
Františka Buriánka a Felixe Vodičku, až po neblaze proslulého
Vítězslava Rzounka. Minulost katedry tak do značné míry vypovídá o
dějinách literárněvědné bohemistiky a samozřejmě i Filozofické
fakulty UK daného období. Publikace využívá metod současné orální
historie (srovnej úvodní studii o cílech a metodologii projektu),
je tedy založena na rozhovorech s pamětníky (Antonín Jelínek,
Zdeněk Pešat, Jaroslava Janáčková, Květuše Sgallová, Vladimír
Binar, Věra Menclová a další). Tyto texty doplňují další materiály:
zápisy dobových schůzí (z archivu UK a osobních archivů), ukázky
učebních textů vytvořených pracovníky katedry (od kolektivního
Nástinu české literatury... z r. 1952 až k Rzounkově Nástinu z r.
1982), beletristické texty, inspirované událostmi na katedře a
založené na dokumentárnosti (Honzíková, Křelinová-Pražáková,
Ivanov, Binar, Viewegh). Závěr přináší kalendárium (hlavní data z
dějin katedry, soupis učitelů a vyučovaných předmětů, fotografie) a
rejstřík.
schovat popis
Recenze