První dva svazky byly jen takové oťukávání a seznamování s osobami v rezervaci a tak trochu i mimo ní. V tomto příběhu už jsou dvě vraždy a rozjíždí se vyšetřování. Opět nádherně, jakoby skoro přes brusný papír, nakreslené obrazy, bez zbytečných výstřiků barev, s pouští v pozadí. Scénář je hrubý, sprostý, skoro bez humoru a to je dobře, protože k tomuto prostředí to prostě patří.
Jedna věc mě však v tomto příběhu zklamala. Text České písně „Hvězdičko blýskavá“ napsaný na zdi v indiánské rezervaci Prérijní růže. Tohle nemám rád, takový nevhodný text vás úplně vyvede z reality příběhu, protože víte, že tam nemá co dělat. Překladatel Štěpán Kopřiva měl zcela jistě použít původní překlad textu na této zdi. Petr Novák by se asi otočil v hrobě, kdyby zjistil v jakém kontextu byla použita část jeho písně.
Tak že až na zklamání Blýskavé hvězdičky, pro které snižuji jednu hvězdičku zde, je to perfektní krutý a smutný příběh.
A něco málo ze slovníku Lakotského nářečí:
Hé iyéčhel, wakhán thánka, anpetu kin lé, mičhanté kin mi ší yu ská yé - Velký duchu, učiň dnes mé srdce čisté a ryzí.
Até wakhán thánka, mitháva khí... - Prosím pomoz mi, bože, já to nechápu... schovat popis