Recenze Básně, prózy

Druhý svazek souborného vydání obsahuje texty z let 1918–1930, které autor nezahrnul do svých sbírek. Některé z básní a povídek již byly tištěny za autorova života, především v Národních listech, Červnu, Tribuně, Orfeu či Kmeni, později pak ve výboru Umělé květiny (Mladá fronta 1965, ed. Jiří Brabec) a posmrtně v soukromém tisku Ubohá slova (1980, ed. Václav Sokol) nebo v časopisecké antologii s titulem Halali (Revolver Revue č. 43/2000, ed. Robert Krumphanzl), většina je zde však publikována poprvé z rukopisů. Ve třetím, závěrečném svazku souboru vyjdou básně, prózy a básnické překlady z let 1931–1973.

Josef FRIČ (8. 1. 1900 v Praze – 11. 1. 1973 v Praze), básník, jeden ze zakladatelů Devětsilu. Mezi lety 1918 až 1922 uveřejňoval básně a krátké prózy v denících Národní listy či Tribuna a v časopisech Cesta, Červen, Kmen, Lumír, Orfeus a Republika, ve třicátých letech pak ve Volných směrech. Knižně vydal sbírku Umělé květiny (S. V. U. Mánes 1937; 2. vydání – rozšířené o básně tištěné časopisecky i o texty z rukopisů – spolu se sbírkou Večerní světlo, Mladá fronta 1965, ed. Jiří Brabec) a odlišnou verzi sbírky Večerní světlo pod názvem Poslední milá (VŠUP 1967). Po autorově smrti vyšel výbor Ubohá slova (soukromý tisk, 1980, ed. Václav Sokol), vzpomínková próza Jak se kluk-dědeček flákal po Francii (Hrnčířství a nakladatelství Michal Jůza & Eva Jůzová 1995), časopisecký výbor s titulem Halali (Revolver Revue č. 43/2000, ed. Robert Krumphanzl) a z pozůstalosti sbírka básní Na ulici (Triáda 2002, ed. Michal Kosák). Z připravovaného souborného vydání Fričova literárního díla zatím vyšel svazek Básnické sbírky (Triáda 2016). schovat popis