Publikace Věnná města českých královen autorského kolektivu odborníku z Historického ústavu AV ČR a Filozofické fakulty UHK pod vedením Evy Semotanové a Josefa Žemličky se zabývá mnoha problémy a otázkami, které úzce souvisejí se vznikem a vývojem fenoménu věnných měst. Řeší tuto tematiku v samostatných, časově či tematicky pojatých kapitolách, které se vzájemně prolínají a doplňují; nabízejí varianty pohledů, směrujících posléze k syntetizující, synergické spojitosti jednotlivých námětů při zachování jejich pestrosti a rozmanitosti.

Instituce královských věnných měst se začala utvářet počátkem 14. století, prošla složitým vývojem a svého vrcholu dosáhla v období středověku. Věnná města se stala nejen zdrojem příjmů královen, ale v případe středověkého Hradce Králové a Mělníku na čas sídlem několika z nich včetně jejich dvorů. S nástupem raného novověku došlo k uvolnění osobního vztahu královen (císařoven) se svými městy a věnná města poté plnila především roli ekonomickou. České národní obrození, které s sebou přineslo rozvoj národní a regionální identity, proslulost a význam věnných měst znovu připomnělo. Dnes přispívá živá vzpomínka na věnná města a jejich historickou roli k udržení regionálního historického povědomí a sbližuje moderní současnost s minulostí. Zároveň věnná města zůstávají aktuálním badatelským tématem.