Recenze Takové maličkosti

Podmanivý příběh nominovaný na prestižní Man Bookerovu cenu 2022 lze číst jako báji o dobru a zlu nebo podobenství o laskavosti. Přivádí nás do irského města poloviny osmdesátých let sužovaného prosincovými mrazy a vrcholí na Štědrý den, kdy skutečným zázrakem je tiché hrdinství a odvaha jednoho obyčejného muže. V předvánočních týdnech čeká Billa Furlonga, obchodníka s uhlím a dřevem, nejrušnější období. Irsko skličované recesí ještě nevkročilo do moderní doby a fronty na podporu jsou pořád delší. Furlong ví, jak snadné je přijít o všechno, a jako otec pěti nezletilých dcer je odhodlaný tvrdě pracovat se sklopenou hlavou, aby si nenadělal nepřátele a mohl sledovat, jak všechny jeho děti dostudují na jediné dobré dívčí škole ve městě. Mezi Furlongovy klienty patří místní klášter spravovaný jeptiškami, provozujícími také prádelnu. O klášteru se vedou různé řeči, krom jiného že jsou tam zavřené padlé dívky, které se mají napravit. Furlong ničemu z toho věřit nechce, ovšem jednou večer dorazí do kláštera s nákladem o hodně dřív, než ho čekali, a odhalí temné tajemství. Když o chvíli později zabloudí v mlze a ptá se staříka na cestu, dostane se mu symbolické odpovědi: „Tahle cesta vede tam, kam chceš jít, chlapče.“ Nesentimentální novela je psána průzračně čistým stylem. Chválí ji i taková jména ostrovní literatury jako Hilary Mantelová či Colm Tóibín. A lze ji zařadit hned vedle Vánoční koledy Charlese Dickense a Vánoční vzpomínky Trumana Capoteho, děl slavných a u nás důvěrně známých. schovat popis