Recenze Domluvená šifra

Milan Hrabal přichází po dvanácti letech odmlky s novou sbírkou. Jako svou první ji věnuje jednomu ze svých stěžejních témat - srbské Lužici. Bylo načase, vždyť literární historička Helena Ulbrechtová už v roce 2004 napsala o autorových příležitostných vyznáních této maličké zemi, že "vytvářejí monumentální obraz lužického kraje" či že "znají problematiku Lužických Srbů z podobného úhlu jako oni sami". Usoudila, že Hrabal "částí své nejlepší tvorby patří k lužickosrbské literatuře psané českým jazykem". Sbírka Domluvená šifra vznikala od jara 2021, kdy kvůli koronavirovým opatřením básník Lužici druhým rokem nesměl navštívit a mohl na ni toliko vzpomínat a snít o ní. Nicméně˛ nejde o knihu pandemického stesku, ačkoli i ten se v ní promítá, nýbrž o vnímavý prožitek blízké krajiny plné interesantních lidí. schovat popis