Proč Josef nikdy nepromluvil se svou dcerou? Uznávaná rakouská autorka Monika Helferová se v románovém zpracování vrací k vlastním kořenům a zkoumá detaily zásadních událostí, jež předcházely narození její matky, "spratka". Matčino početí provázely neurčité okolnosti, které způsobily,...
číst celé
Proč Josef nikdy nepromluvil se svou dcerou?
Uznávaná rakouská autorka Monika Helferová se v románovém zpracování vrací k vlastním kořenům a zkoumá detaily zásadních událostí, jež předcházely narození její matky, "spratka". Matčino početí provázely neurčité okolnosti, které způsobily, že ji otec absolutně ignoroval, nezajímal se o ni, nikdy v životě se na ni ani nepodíval. Autorka rekonstruuje osud prarodičů Josefa a krásné Marie na pozadí první světové války, kdy se svými dětmi živoří na venkově na okraji společnosti. Když je Josef odveden do armády, Maria a děti se stávají závislými na ochraně starosty. Do kraje přijíždí okouzlující cizinec Georg, který jednoho dne bez pozvání zaklepe na dveře "pakáže".
Helferová si všímá morálních hodnot doby, jež různé postavy jejího vyprávění různě vnímaly a interpretovaly, a poukazuje na vliv minulosti na budoucnost každého člověka. Z vlastních vzpomínek a z vyprávění příbuzných skládá ztracený svět zapadlé horské vesnice na počátku 20. století a podmanivým jazykem poodhaluje jedno rodinné tajemství.
schovat popis
Recenze
Sledujeme tu vyprávění jednotlivých členů rodiny a postupně si skládáme střípky vzpomínek do sebe a snažíme si z jednotlivých částí udělat ucelený pohled na rodinu a na to, co je vlastně pravda. Tajemství jedné rodiny, které však kolikrát řeší celá vesnice.
Autorka v příběhu skáče v čase i ve vypravěčích, něco si tak přečteme několikrát, něco není dokončeno. Čtenář by se kolikrát mohl i ztratit, ale nakonec se zase chytí a všechno mu dá smysl. Autorčin osobitý styl však nemusí sednout každému.
Jsou tu však krásné, až zvláštní myšlenky, které Vás v textu zaujmou. A moc se mi líbily autorčiny hrátky se slovy a jejich významem.
Ač je to útlá knížka, je to napsáno tak, že jsem si připadala, jako kdybych také žila v domečku pod horou a dobře znala každého člena rodiny.
Zvláštní knížka, ale jsem moc ráda, že jsem si ji přečetla.