U nás se to stát nemůže
294
Kč
DMOC 400 Kč
Novinář Doremus Jessup s hrůzou zjišťuje, kolik lidí podporuje populistického prezidentského kandidáta Buzze Windripa. Windrip slibuje rychlé ukončení hospodářské krize, nabízí občanům finanční příspěvky a sociální jistoty a zapřísahá se, že z Ameriky udělá velmoc, před kterou se bude třást celý...
číst celé
Nakupte společně
- Mohlo by Vás také zaujmout
- Další knihy autora
- Další zboží nakladatele
- Naposledy prohlédnuté
Podobní autoři
Návrh štítků k produktu
Navrhněte maximálně 5 klíčových slov (štítků) k tomuto produktu.
Za každý přidaný štítek musíte poté 5x ohodnotit štítky ostatních.
Nezapomeňte navrhnuté štítky uložit stisknutím tlačítka „Uložit přidané štítky“.
K této knize jste navrhli štítky:
Proč nakupovat u nás?
-
Největší skladové zásoby sortiment všeho druhu
-
Levná doprava doslova za pár kaček
-
Spokojení zákazníci známka kvality
-
Vyzvednutí kdekoliv místo vybíráte vy
-
Skvělá zákaznická podpora neváhejte zavolat
Kniha návstěv
Ověřené příspěvky jsou tak označené, ostatní jsou neověřené.
Lewis naštěstí píše lehce, s nadsázkou a satirou, protože kniha (která nebývá hodnocena jako Lwewisovo nejlepší dílo) má své nešvary.
První třetina až polovina knihy je dost přetížená jmény amerických generálů, státníků, politiků, filozofů apod. Rozsáhlý poznámkový aparát na konci knihy s tím ovšem moc nepomáhá, spíše zdržuje od čtení. Připomíná mi to Werichovu poznámku o poznámkách v knihách: "Řeznická ulice - Ulice v Praze 2" - no, to jsme se toho dozvěděli... Kdyby raději autor poznámek napsal, proč konkrétně Lewis uvádí toho kterého politika či filosofa - to se ovšem děje jen zřídka, takže pochopení, že srovnání s dotyčným je třeba satirickým šlehem, se nedočkáte, pokud danou osobnost a její názory neznáte.
Od cca poloviny knihy zmizí jednak toto přehlcení jmény, jednak vtipné a absurdní výňatky z propagační knihy aka nového Mein Kampfu populistického kandidáta na prezidenta (aka O čem sním, když náhodou spím z naší české kotliny) mezi kapitolami a děj dostane spád. Bohužel někdy od té chvíle také začala uvadat korektorova pozornost a směrem ke konci knihy se množí chyby z nepozornosti (zvratná zájmena se/si před slovesem apod.), na jedné stráce je také do očí bijící (asi) "tisková/grafická" chyba - místo nekolika slov jsou záhadné řetězce znaků, ale smysl rozhovoru naštěstí pochopíte bez problémů, protože tyto řetězce nahrazují pravděpodobně šťavnaté nadávky. (Chvíli jsem váhal, zda to snad není původní autorův záměr, ale vzhledem k podobě řetězců to spíše bude "tisková/grafická" chyba - možná měl být text vysázen jiným fontem a tento maglajz vznikl chybou při softwarovém převodu? Nejsem odborník...). Tato "tisková/grafická" chyba je (dvojnásob šťastně) v celé knize jen na té jedné stránce. Slitování s postavami Lewis nemá. Závěrečná třetina knihy nakládá na bedra hlavní postavy (šéfredaktora Jessupa) opravdu hodně, peripetie jeho utrpení pod útlakem fašistických hlupců převlečených za pořádkové jednotky a gangsterů převlečených za politiky jsou téměř nevyčerpatelné (trochu mi to připomínalo způsob psaní Ch. Dickensona), až najednou je konec. Mám z toho pocit, že už to autora přestalo bavit, nebo mu došly nápady. Na happy end zapomeňte, končí to tak, jak zákonitě má: novým bojem za svobodu a demokracii, kterou si napřed tak hezky nechali vzít. (Doufám, že toto nevnímáte jako spoiler - to snad bylo jasné od počátku knihy.)
Překlad samotný se mi líbí, je čtivý. Nevím, zda je zcela přesný, alespoň na dvou - třech místech bych o volbě slov pochyboval, ale originál jsem nečetl, takže nemohu a nebudu kritizovat.
Vzhledem k datu vydání (1935) může kniha působit již trochu vyčpěle, ale v dnešní době je přinejmenším její poselství znovu aktuální. Užil jsem si Hrozny hněvu od Steinbecka (1939), užil jsem si i U nás se to stát nemůže od Lewise. (I když Steinbeck byl lepší.) Rád dám šanci další knize od Lewise - tato mě, i přes to vše výše uvedené, navnadila na jeho dílo. Byl to příjemný čas strávený čtením (a nepříjemný následným dumáním nad tím, jestli se to u nás vbrzku stát nemůže - o což tady vlastně jde).