Kniha pomocí teoretického aparátu studia sociálních hnutí popisuje vývoj interpretačních rámců a rámovacích procesů romských a pro-romských aktivistů v České (a Československé federativní) republice po roce 1989. Ve čtyřech zkoumaných letech (1992, 1997, 2002, 2007) jsou sledovány změny u...
číst celé
Kniha pomocí teoretického aparátu studia sociálních hnutí popisuje vývoj interpretačních rámců a rámovacích procesů romských a pro-romských aktivistů v České (a Československé federativní) republice po roce 1989.
Ve čtyřech zkoumaných letech (1992, 1997, 2002, 2007) jsou sledovány změny u sebe-definičních, diagnostických, prognostických a motivačních rámců vzhledem k proměnám integračních politik, míře rasistických projevů ve společnosti, veřejným debatám a fundraisingovým příležitostem. Doplňující analýza protestních událostí popisuje interakci diskurzivního repertoáru aktivistů s jejich repertoárem jednání.
Kniha ukazuje, že na rozdíl od devadesátých let, kdy dominovalo rámování v kulturní a politické sféře, na konci sledovaného období se těžiště rámců přesunulo do socioekonomické oblasti, kde byli Romové stále více zobrazováni jako sociálně vyloučení příjemci podpory, což mohlo ovlivnit i podobu projevů kolektivního jednání v rámci tzv. pro-romského hnutí.
schovat popis
Recenze