Paní Dallowayová

· Odeon · 2019 · gebunden · 216 stran

Paní Dallowayová

225 Kč
225 Kč
DMOC 299 Kč
Produkt momentálně není dostupný.
Podívejte se na dostupné alternativy.
Londýnské jitro, červen 1923. Paní Clarissa Dallowayová jde do květinářství pro výzdobu na svůj dnešní večírek. Než však tahle událost pro lidi z lepších kruhů nastane, strávíme v její společnosti obyčejný den, který nás nenechá na pochybách, že pod slupkou stárnoucí, průměrné středostavovské... číst celé 

Nakupte společně

  • Mohlo by Vás také zaujmout
  • Další knihy autora
  • Další zboží nakladatele
  • Naposledy prohlédnuté
  • Podobní autoři

Podobní autoři

Štítky knihy

Návrh štítků k produktu

Navrhněte maximálně 5 klíčových slov (štítků) k tomuto produktu.

Za každý přidaný štítek musíte poté 5x ohodnotit štítky ostatních.

Nezapomeňte navrhnuté štítky uložit stisknutím tlačítka „Uložit přidané štítky“.

K této knize jste navrhli štítky:

    Hodnocení štítků

    Klikněte na štítek, který se více hodí k produktu.

    Nyní následuje 5x hodnocení štítků ostatních.


    Proč nakupovat u nás?

    • Největší skladové zásoby sortiment všeho druhu
    • Levná doprava doslova za pár kaček
    • Spokojení zákazníci známka kvality
    • Vyzvednutí kdekoliv místo vybíráte vy
    • Skvělá zákaznická podpora neváhejte zavolat
    Ověřené recenze jsou tak výslovně označené, ostatní jsou neověřené.
    Avatar uživatele
    Gargantua
    Paní Dallowayovou jsem četla dlouho. Protože jsem ze síly zvyku hledala příběh. Nehledejte příběh v paní Dallowayové, protože tam žádný není! Kolem strany 50 jsem to málem vzdala, byla jsem tak zmatená, že se tam nic nestalo. A pak, najednou, jako na těch obrázcích, které musí být dlouho fixovány, aby se nám objevil 3D obraz, jsem se ponořila do tohoto hemžícího se a fascinujícího vesmíru: světa Virginie! Styl má nádherný, s citlivostí a poezií, s jakou jsem se nikdy předtím nesetkala. Popisuje dech větru ve stromech a já cítila tento vítr na mé tváři. Paní Dallowayová pro mě byla především smyslová cesta, četla jsem ji jako sny, s otevřenou myslí všem vjemům.
    1/09/2022
    Avatar uživatele
    Adla
    Tento nejznámější psychologický román Virginie Woolfové je dlouhodobě mou nejoblíbenější knihou. Autorka si mě získala především svým stylem psaní, který je neotřelý, inovativní a čtenáře naprosto pohltí svou opravdovostí. Woolfové se povedlo čtenáře s postavami tak přiblížit, že máme možnost sledovat doslova každou myšlenku, která postavám prolétne hlavou. Právě velký důraz na psychologii postav je dalším poznávacím znamením její tvorby. Fakt, že se celý příběh odehrává pouze v rozmezí jednoho dne ještě zvyšuje intenzitu tohoto kontaktu mezi námi a především hlavní postavou. K této knize se nepřestávám vracet.
    31/03/2022
    Avatar uživatele
    LeDo
    Do chvíle, než jsem přečetla toto dílo, jsem autorku vůbec neznala. Po něm jsem zhlédla i Hodiny a tuto filmovou podobu všem doporučuji, i když se v mnohém liší od textu knížky. Ten je skutečně jedinečný svou formou, která mě opravdu nadchla a moc jsem si užila proudy vědomí, plynoucí myšlenky i reakce na dění kolem, je to zcela jiné nahlédnutí do světa postav, než jsme zvyklí. A ani po letech nic z textu neztratilo na působivosti.
    2/06/2021
    Avatar uživatele
    Zuzanna004
    Kniha mě oslovila svou sentimentalitou. Autorky osobitý styl psaní mi je velice sympatický. Děj se odehrává v okouzlujícím Londýně a líčí pohled několika obyvatel. Popisuje jejich momentální životní situaci a postavení ovlivňující přístup působících vrstevníků. Hlavní představitelka knihy-paní Dallowayová si uvědomuje dosažení svého vysokého věku a vzpomíná na léta, jež především trávila ve společnosti svých známých a blízkých, kteří se jednoho dne začínají objevovat a s nimi i minulost, jíž každý vnímá odlišně.
    25/05/2021
    Avatar uživatele
    Pavlína Birkušová
    V románu je rozvíjeno a podrobně rozebíráno mnoho motivů: Hned na začátku se objeví Clarissin obdiv a úcta k významným osobnostem – to když ji na cestě do květinářství mine auto s anglickou královnou. Následují úvahy o slávě a důležitosti v kontrastu s bezvýznamností a obyčejností a také o smrti. Poté, co okolo poledne Clarissu (po šesti letech v Indii) navštíví Peter Walsh, se znovu obnovuje a obnažuje její letitý vnitřní spor.
    25/03/2021
    Avatar uživatele
    Pavlík
    Z celého díla vyzařuje, nakolik je psychika a uvažování hlavní hrdinky determinováno prostředím do kterého se narodila, a ve kterém vyrostla. Dobře je to vidět například na jejím boji se žárlivostí. Skrytě svému manželovi závidí pozvání na oběd lady Brutonové, kterou hluboce obdivuje pro její noblesu, schopnost jednat vždy korektně, ale hlavně asi jistotu týkající se správnosti stylu jejího života. Clarissa k závisti rozhodně přistupuje jako k něčemu nízkému a ubohému a snaží se ji v sobě za každou cenu potlačit což vlastně poukazuje i na její pokrytectví a neschopnost přiznat si své city a snažit se je pochopit.
    20/02/2021
    Avatar uživatele
    Věra Fuchsová
    Může se nám zdát, že autorčiným záměrem bylo jen rozbít klišé o anglických snobských madam. Zdání však klame. Samozřejmě, že šlo Woolfové i o to ukázat, že Clarissa je stále citlivá a přemýšlivá osoba, ale v knize ze jí daří mnohem víc. Dostává se až do samotného nitra lidského bytí a odhaluje, jak je život vlastně pomíjivý, jak pochmurný, jaké nástrahy nám připravuje, jaké nám udílí rány, a my ho přesto milujeme a na příkladu Clarissy vidíme, že má stále obrovskou touhu žít.
    30/12/2020
    Avatar uživatele
    Hančís
    Dlouho přemýšlím nad otázkou, proč mi u čtení nepřipadala důležitá slova, ale sled autorčiným myšlenek a obrazů? Kniha se čte těžce a místy se až může zdát, že se mluví tzv. naprázdno. Dnešní čtenář je zvyklý jít spíše po ději, a to není to, co Woolfová nabízí. Nicméně, je důležité pochválit propracovanost díla. Psychologický popis života, přesný popis myšlenek každé osoby a propletenost mezi postavami byl často zajímavý až dojemný.
    2/04/2020
    Avatar uživatele
    Eva
    V minulosti jsem od autorky přečetl knihu JÁKOBŮV POKOJ a bohužel tuto knihu jsem hodnotil negativně. Styl psaní byl pro mě těžkopádný, často jsem se ztrácel v textu a kniha mě moc nebavila. Téměř po 3 letech jsem se rozhodl, že autorce dám ještě jednu šanci a vybral jsem si knihu PANÍ DALLOWAYOVÁ. Tato kniha se mi líbila mnohem více, ačkoliv také nebyla příliš jednoduchá na četbu, protože se v ní vyskytuje hodně myšlenek, které čtenář musí strávit. Musel jsem zvolit pomalejší tempo čtení, abych se pokusil všechno vstřebat. K některým částem jsem se musel znovu vrátit, abych se v tom neztratil. Myslím si, že tuto knihu je lépe si přečíst minimálně dvakrát. Kniha vypráví o paní Dallowayové, která je majetná a má 51 let. Rozhodne se uspořádat večírek. Sledujeme průběh jednoho červnového dne. V knize sledujeme také vyprávění jiných postav. Nejvíce mne zasáhla postava SEPTIMA. V knize se vyskytují témata jako manželství, emancipace žen, stárnutí, víra v Boha, politika aj. Tato kniha není autobiografickým románem v běžném slova smyslu. Tento román lze zařadit do kategorie impresionistický román, jehož cílem bylo zachytit prchavost okamžiku. Knihu hodnotím na 70 %.

    Autorka usilovala o umělecké využití PROUDU VĚDOMÍ (vnitřní světy postav zachycuje prostřednictvím jejich monologů – volných asociací myšlenkových postupů). Experimentuje s románem jako takovým, s jeho formou. Rozbíjí jednotu času a používá symboly.

    Kdo ještě nečetl žádné knihy od této autorky, může vyzkoušet třeba knihu PANÍ DALLOWAYOVÁ. Jen musí být připravený na to, že bude muset více přemýšlet a bude si muset vyhradit více času na tuto knihu, ačkoliv není příliš dlouhá. Určitě VIRGINIA WOOLFOVÁ není autorka, kterou bych vyhledával. Nicméně plánuji do budoucna si přečíst knihu K MAJÁKU a uvidím, jak se mi kniha bude líbit. Možná časem vyzkouším její další knihy, ale určitě si nechám nějaký časový odstup. Znám čtenáře, kteří mají tuto autorku v oblibě a snad četli většinu jejich knih.

    V knize se nachází také DOSLOV, který přibližuje tuto knihu. Doslov napsal Martin Hilský.
    21/05/2022
    Avatar uživatele
    Veis
    Líbí se mi jak, méně už o čem. Popisy atmosféry londýnského letního dne dvacátých let - úžasné. Výborně zprostředkované city a postoje z pohledu několika postav. Děj vlastně žádný, jen zastavení v čase, a přitom odbíjející Big Ben je nepřehlédnutelným motivem. Co si určitě zapamatuji - nějaký mladík spáchal sebevraždu a oni si o tom dovolují mluvit na mém večírku. Je to zvláštní, asi bych si to nepřečetla znovu.
    21/01/2021
    Váš avatar
    Vybrat si
    Jméno
    Vaše recenze
    0

    Kniha návstěv

    Ověřené příspěvky jsou tak označené, ostatní jsou neověřené.

    Alkohol mohou nakupovat pouze osoby starší 18 let.

    Prosím potvrďte, že Vám již bylo 18 let.