Recenze Taliáni

Vzpomínková kniha Taliáni (vyšla roku 1978) je za srdce beroucí vylíčení Cavannova dětství před druhou světovou válkou v Nogent-sur-Marne u Paříže. A spíše než o italských přistěhovalcích ve Francii živících se jako zedníci je to kniha věnovaná přímo autorovu tátovi, negramotnému zedníkovi s velkým srdcem a lidovou moudrostí. S nenapodobitelným stylem píše otevřeně o své rodině, nogentské základní škole, kamarádech i o hrách nogentských dětí i o společenských a politických poměrech v předválečné Francii. Očima dítěte líčí dospívání chlapce z chudé rodiny na okraji Paříže v dětské partě hrající si ve stružkách u chodníku, první čtenářské i erotické zkušenosti i objevování světa dospělých. Cavannův pohled je pronikavý a jde do hloubky. Vnucuje se myšlenka, že Cavannovo vzpomínání je žánrově příbuzné s velkofilmem Federica Feliniho Amarcord. Jeho devíza je: poznej sám sebe, a přesto se nepřestaň mít rád. schovat popis