Recenze Epimenes

Demokracie, která nepřináší svobodu, zato intriky,zrady a nejistotu, zatímco její sestra války rozehrává utrpení a bídu plnými hrstmi. To je dobová kulisa příběhu o síle skutečného přátelství, cti a dobré vůle. Příběh jedince předurčeného k životu na společenské periférii, který se svou odvahou, pílí a citem pro spravedlnost dostal na výsluní, starodávného "pacifisty", který se spontálně postaví drsným podmínkám v drsné době a změní svůj osud i osudy jiných. Jediným spojencem je mu přitom přátelství, někdy nerovné, ale o to pevnější, protože obohacuje obě strany. Epimenes není hrdina v tradičním smyslu slova, ale vítězí tím, že si dokáže zachovat lidskost i tehdy, kdy právě tato vlastnost je považována za jednu z největších slabostí. Ač se jedná o dobu athénsko-spartských válek, nečekejme zde efektní popisy bitevních scén, i když jejich ozvěna zní téměř každou kapitolou. Děj se odehrává mimo válečnou vřavu, ale právě v civilním prostředí honosného města, které vytváří umělecké monumenty a chce být středem světa, mnohem ostřeji vyniká zvlčilost helénské "vlády lidu". Na skutečně historických základech vystavěný příběh strhne čtenáře nejen expresivitou líčených situací, ale ty vnímavější i mrazivými paralelemi k současnosti, z nichž vyplývá, jak málo se lidstvo dokáže za tisíce let poučit z vlastních zkušeností. A demokracie?... Přeložte si sami po přečtení knihy. schovat popis