„Říše milosti“ obsahuje snad všechno, co byste si mohli přát od žánru detektivky. Kniha je nápaditá, napínavá a napsaná víc než slušně. Během čtení vám bude běhat mráz po zádech a umím si představit, že někdo podle knihy natočí brutální horor.
Nor Jorgen Brekke (1968) působil dlouhá léta jako pedagog a v posledních letech se živí jako žurnalista a autor beletrie. „Říše milosti“ je jeho literárním debutem a ve své domovině vyšel roku 2011. Brekke od té doby napsal několik dalších detektivek, které zatím vyšly pouze v zahraničí. Nakladatelství XYZ na letošek chystá vydání knihy „Bezesný“, což je druhý díl série s inspektorem Oddem Singsakerem.
Děj románu „Říše milosti“ probíhá ve dvou časových rovinách a dá se říci, že i ve dvou zemích. První vyprávěcí linie je historická a my se díky ní podíváme do Norska v šestnáctém století. Hrdiny tohoto příběhu je záhadná a (upřímně řečeno) dost děsivá dvojice Lazebníka a jeho malého pomocníka. Lazebník putuje po světě, vykonává svou profesi a po nocích se věnuje koníčku, který je strašidelný a hodně nechutný.
V kontextu s příběhem ze současnosti budete předpokládat pár věcí, ale radím vám, abyste se zamysleli nad vším, co se dozvíte. „Říše milosti“ je plná falešných vodítek, a když polevíte v ostražitosti, nebudete mít nejmenší šanci vyřešit ani jednu ze zápletek. V obou časových rovinách se vraždí jako o závod, a i když je kniha napsaná velmi poeticky a kultivovaně, pravda je, že většina scén je jako vystřižená z hororu. Odporné záležitosti jsou tu promíchané s intelektuálními pasážemi o literatuře nebo náboženství a hnus se střídá s krásou.
Druhá vyprávěcí linie se odehrává v současnosti a její aktéři žijí buď v Americe, nebo Norsku. Jejich osudy jsou ovlivněné událostmi ze šestnáctého století, a protože je tady opravdu hodně zápletek a záhad, možná vám bude chvilku trvat, než se zorientujete. „Říše milosti“ není přímočará ani jednoduchá a autor očekává, že s ním budete aktivně spolupracovat. Tohle prostě není šestáková detektivka založená na efektu, u které můžete vypnout, ale kniha, u které musíte přemýšlet. Podobně náročný je i styl vyprávění.
V Americe i Norsku dojde k brutální vraždě, kdy vrah svou oběť doslova stáhne z kůže. Čtenáři je tento fakt znám, ale američtí ani norští policisté netuší, že jejich vražda není jediná. Ve hře je tajemný rukopis, a protože se americký případ prolíná s norským, je pouze otázka času, kdy se spolu setkají americká policistka Felicie Stoneová a norský inspektor Odd Singsaker. Každý z nich je jiný, každý využívá jiné metody, a tak záleží jen na vás, zda vám bude sympatičtější bezprostřednost Stoneové nebo rozvážný hloubavý přístup Singsakera.
Kniha nevyžaduje žádné zvláštní vědomosti z historie ani z literatury, protože všechno je tady skvěle vysvětlené. Hodně se tu mluví o středověkých pitvách, o náboženských řádech a prostor dostal i americký spisovatel E. A. Poe. Příběh je temný, dobře promyšlený a poměrně složitý. Detektivní zápletky se tu prolínají a Brekke důkladně propracoval i vedlejší postavy a nepříliš důležité epizody. S vyprávěním i s textem si vyhrál a je za ním vidět obrovský kus práce. Některé pasáže jsou dojemné, některé cynické a mě asi nejvíc bavily scény s mladou knihovnicí Siri, která zbožňuje detektivky a své kolegy oblažuje dedukcemi ve stylu Sherlocka Holmese.
„Říše milosti“ je originální a chytré čtení, které uspokojí každého fanouška napětí. Jorgen Brekke navíc dokázal, že detektivka se dá napsat tak, že připomíná společenský román.
Recenze
Nor Jorgen Brekke (1968) působil dlouhá léta jako pedagog a v posledních letech se živí jako žurnalista a autor beletrie. „Říše milosti“ je jeho literárním debutem a ve své domovině vyšel roku 2011. Brekke od té doby napsal několik dalších detektivek, které zatím vyšly pouze v zahraničí. Nakladatelství XYZ na letošek chystá vydání knihy „Bezesný“, což je druhý díl série s inspektorem Oddem Singsakerem.
Děj románu „Říše milosti“ probíhá ve dvou časových rovinách a dá se říci, že i ve dvou zemích. První vyprávěcí linie je historická a my se díky ní podíváme do Norska v šestnáctém století. Hrdiny tohoto příběhu je záhadná a (upřímně řečeno) dost děsivá dvojice Lazebníka a jeho malého pomocníka. Lazebník putuje po světě, vykonává svou profesi a po nocích se věnuje koníčku, který je strašidelný a hodně nechutný.
V kontextu s příběhem ze současnosti budete předpokládat pár věcí, ale radím vám, abyste se zamysleli nad vším, co se dozvíte. „Říše milosti“ je plná falešných vodítek, a když polevíte v ostražitosti, nebudete mít nejmenší šanci vyřešit ani jednu ze zápletek. V obou časových rovinách se vraždí jako o závod, a i když je kniha napsaná velmi poeticky a kultivovaně, pravda je, že většina scén je jako vystřižená z hororu. Odporné záležitosti jsou tu promíchané s intelektuálními pasážemi o literatuře nebo náboženství a hnus se střídá s krásou.
Druhá vyprávěcí linie se odehrává v současnosti a její aktéři žijí buď v Americe, nebo Norsku. Jejich osudy jsou ovlivněné událostmi ze šestnáctého století, a protože je tady opravdu hodně zápletek a záhad, možná vám bude chvilku trvat, než se zorientujete. „Říše milosti“ není přímočará ani jednoduchá a autor očekává, že s ním budete aktivně spolupracovat. Tohle prostě není šestáková detektivka založená na efektu, u které můžete vypnout, ale kniha, u které musíte přemýšlet. Podobně náročný je i styl vyprávění.
V Americe i Norsku dojde k brutální vraždě, kdy vrah svou oběť doslova stáhne z kůže. Čtenáři je tento fakt znám, ale američtí ani norští policisté netuší, že jejich vražda není jediná. Ve hře je tajemný rukopis, a protože se americký případ prolíná s norským, je pouze otázka času, kdy se spolu setkají americká policistka Felicie Stoneová a norský inspektor Odd Singsaker. Každý z nich je jiný, každý využívá jiné metody, a tak záleží jen na vás, zda vám bude sympatičtější bezprostřednost Stoneové nebo rozvážný hloubavý přístup Singsakera.
Kniha nevyžaduje žádné zvláštní vědomosti z historie ani z literatury, protože všechno je tady skvěle vysvětlené. Hodně se tu mluví o středověkých pitvách, o náboženských řádech a prostor dostal i americký spisovatel E. A. Poe. Příběh je temný, dobře promyšlený a poměrně složitý. Detektivní zápletky se tu prolínají a Brekke důkladně propracoval i vedlejší postavy a nepříliš důležité epizody. S vyprávěním i s textem si vyhrál a je za ním vidět obrovský kus práce. Některé pasáže jsou dojemné, některé cynické a mě asi nejvíc bavily scény s mladou knihovnicí Siri, která zbožňuje detektivky a své kolegy oblažuje dedukcemi ve stylu Sherlocka Holmese.
„Říše milosti“ je originální a chytré čtení, které uspokojí každého fanouška napětí. Jorgen Brekke navíc dokázal, že detektivka se dá napsat tak, že připomíná společenský román.