zboží
(prázdné)
Ve folkloru Sámů (Laponců) označuje slovo stallo velkou, člověku podobnou bytost, která s oblibou žere lidi, a proto je vždy nějakým způsobem s člověkem znepřátelena. Wikipedia
Rok 1977, Národní park Sarek v Laponsku. Fotograf, který se specializuje na focení krajiny, udělá ze svého malého...
číst celé
Ve folkloru Sámů (Laponců) označuje slovo stallo velkou, člověku podobnou bytost, která s oblibou žere lidi, a proto je vždy nějakým způsobem s člověkem znepřátelena. Wikipedia
Rok 1977, Národní park Sarek v Laponsku. Fotograf, který se specializuje na focení krajiny, udělá ze svého malého letadla zvláštní snímek. Vyfotí medvěda, jak uhání přes močály. Na zádech mu sedí podivné stvoření. Je podobné malému dítěti, ale je chlupaté a má dlouhý ocas. Vypadá jako malá opička, ale samozřejmě to žádná opice není. Není to člověk, ale není to ani zvíře. Fotograf tvrdí, že vyfotil trolla.
Léto roku 1978. Z chatky v lesích na severu Švédska zmizí beze stopy malý chlapec. Jeho matka tvrdí, že ho unesl obr. Chlapec není nikdy nalezen.
Rok 2004. Susso vede webovou stránku věnovanou kryptozoologii. Angažuje se v hledání bytostí, jejichž existence dosud nebyla prokázána, jako jsou yetti či lochneska. Susso má však ještě jednu zálibu a tou jsou trollové. Tuto posedlost zdědila po svém dědovi, známém fotografovi divoké přírody. Když jedna stará žena oznámí, že před jejím domem stojí malé chlupaté stvoření a už hodiny sleduje ji i jejího čtyřletého vnuka, Susso popadne fotopast a okamžitě se tam rozjede. A tak začíná děsivá výprava do neznáma. Neboť tam venku jsou opravdu trollové. A kradou naše děti.
Žánrově těžko zařaditelný, zato výborně napsaný román vypráví nejen o trollech, ale také o démonech v nás a o našem vztahu k dětem, přírodě a zvířatům.
schovat popis
- Nakladatel: Host
- Kód:
- Jazyk: Čeština
- Vazba: Pevná s přebalem matná
- Počet stran: 544
- Šířka balení: 16.8 cm
- Výška balení: 23.2 cm
- Hloubka balení: 4.4 cm
- Váha balení: 816 g
Recenze
Výjimečná je kniha v tom, že autor propojil svět lidí se světem mytologických postav. Přesto se nedá jednoznačně říct, že by „Stallo“ byla pohádka nebo báje. Ono definovat žánr, je v tomto případě velice obtížné. Autor využil postupy, jaké využívají tvůrci thrilleru, přesto bych si „Stallo“ netroufla zařadit mezi thrillery. Milovníci thrillerů jsou zvyklí na nečekané zvraty, na šokující zápletky a na napětí. „Stallo“ má dobré téma, příběh je napínavý, ale zas tak moc se toho tady neděje. Příběh se de facto odehrává v několika dnech po únosu malého chlapce a všechno se točí kolem jeho vypátrání.
„Stallo“ není ani detektivka, protože tu nejsou žádné záhady, nad kterými byste namáhali mozek. Pár věcí se tu řeší, ale nečekejte žádné ohromující překvapení. Na konci se dozvíte jen to, co už pravděpodobně dávno tušíte. Taktéž nemá smysl řešit, kdo chlapce unesl, protože to víte už od začátku – byli to trollové. Kniha není ani horor, rozhodně tu nenajdete scény, u kterých vám bude běhat mráz po zádech. Pokud budete zažívat děs a hrůzu, pak to bude z nevysloveného. Budete se bát toho, co by se mohlo stát. „Stallo“ je totiž příběh, který podráždí vaši fantazii, a vy si budete představovat nejhorší možné scénáře. Já se bála ve chvílích, kdy se trollové zmocnili dítěte, a já nevěděla, co s ním zamýšlejí.
Spjut napsal knihu o trollech, ale nečekejte, že vám je podrobně popíše a charakterizuje. Tohle není příručka z biologie, tohle je vymyšlený příběh o postavách obestřených tajemstvím. Příběh s trolly stojí a padá, bez nich by autor napsal průměrný krimi román. Trollové vás nenechají na pokoji a vy budete chtít přijít na kloub všemu, co se jich týká. Během čtení vás bude napadat spousta otázek a leckdy se zeptáte sami sebe, zda jsou ti trollové zlí, nebo hodní. A až na posledních stránkách vám autor prozradí, co nebo kdo je (jsou) „stallo“. Názor na trolly se bude různit, já osobně je nepovažuji za žádné krvelačné bestie, které by programově škodily lidem. Veškerá hrůza souvisí s tím, co jsou kvůli trollům ochotni udělat lidé.
Autor má poměrně originální styl psaní. Dokáže udržet váš zájem a kniha je plná popisů a dialogů. To, co mu jde nejlépe, je líčení přírody, kterého je nejvíc v prvních kapitolách. Spjut se vyžívá v detailech a konzervativního čtenáře mohou pohoršit informace týkající se lidského těla a jeho biologických potřeb. Díky tomu působí příběh reálně a vy se dokážete ztotožnit s lidskými hrdiny. Celkově je vyprávění strohé, přesné a do jisté míry surové. Spjut jako by říkal: Buď ber, nebo to nech být. Čtenářům se nijak nepodbízí a nevyužívá motivy ani obraty, které jsou působivé a čtenářsky vděčné.
„Spjutt“ je nekomerční román, jehož autor zvládá řemeslo na výbornou. Kniha je plná odpozorovaných detailů, až máte pocit, že si příběh nevymyslel ve své hlavě, ale odžil. Ačkoliv jsem původně očekávala něco jiného, nakonec jsem musela ocenit, že Spjut napsal dílo, které je prostě „jiné“. Nemám ráda označení „umělecký“ a „neumělecký“ román, proto jen řeknu, že „Stallo“ rozhodně není nenáročné čtivo, které si s sebou vezmete například do vlaku.