V druhém svazku Lovecraftových sebraných spisů sledujeme pozoruhodný vývoj génia fantastické literatury. Lovecraft pro sebe objevuje kouzlo zapomenutých měst, očarovaných pradávným kouzlem, kouzlo zaniklých civilizací stihnutých kletbou bohů starších než svět. Zároveň autor kolem čtenáře stále...
číst celé
V druhém svazku Lovecraftových sebraných spisů sledujeme pozoruhodný vývoj génia fantastické literatury. Lovecraft pro sebe objevuje kouzlo zapomenutých měst, očarovaných pradávným kouzlem, kouzlo zaniklých civilizací stihnutých kletbou bohů starších než svět. Zároveň autor kolem čtenáře stále jemněji osnuje síť strachu ve skvělých povídkách, jako např. Hudba Ericha Zanna, Ohař, Krysy ve zdech,
schovat popis
Recenze
Tou negativní vlastností je autorův styl. Jakkoli může tato má poznámka působit absurdně (autorův styl patří k jeho základním atributům, jež nám imponují), je to tak. Sám Lovecraft si to uvědomuje, v povídce "Nepojmenovatelné" se k tomu ústy svého vypravěče přiznává (ovšem bez pocitu provinění), když říká, že mu nejlépe vyhovuje hrůzu jen naznačovat, nikoli popisně zobrazovat. A já k tomu nemám výhrady, jenže jakkoli mám rád Lovecraftův gotický styl, velká část povídek je až trapně patetická a velmi únavná. Za tuto blasfemii se nijak nestydím, protože je to pravda, a poznamenávám si, že příště určitě nemám číst Lovecraftovy povídky na jeden zátah, ale zásadně jako chuťovky a pouze ve správném rozpoložení.