Recenze Loď pokladů

Výbor obsahuje šest korejských povídek z posledních pětatřiceti let. Nejstarší pochází z roku 1978, nejmladší byla otištěna roku 2004. Dvě prózy (Jun Hung-gilovo Období děšťů a Kim Won-gilovy Pupalky) se vracejí různým a nepříliš tradičním způsobem ke korejské válce. I Mun-jolovo Filónovo prase se odehrává v poměrně nezvyklém prostředí – vojenském vlaku – a je úvahou nad tenkou a mnohdy nepostižitelnou hranicí mezi hrdinstvím a zbabělostí. Dnes už téměř klasický řetězec nedorozumění a zoufalé odcizenosti popisuje Pláč od nedávno zesnulé Pak Wan-so, který přidává i neobvyklý rejstřík vedlejších postav a situací, dokreslujících anonymní prostředí a panelákovou kulturu posledních desetiletí. Ze dvou povídek, napsaných po roce 2000, je Han Mal-sukin Odlet z Dullesova letiště přímou reakcí na teroristické útoky z 11. září, přestože je autorka vnímá – i když autenticky – očima postarší Korejky.
V Kim Jong-haově Lodi pokladů se ocitneme v poněkud absurdním světě, v němž se střetávají burzovní makléři a nepochopitelný až paranoidní idealismus. I tady ovšem zůstáváme v realitě stále velmi korejské. schovat popis