Miluju střídmé černé komedie – černé, protože překračují běžné hranice humoru a nabízejí originálnější a často inteligentnější zábavu, a střídmé, protože nezacházejí příliš daleko a nesklouzávají k prvoplánovosti. Tady mi ovšem chyběla nejen inteligence či nepředvídavost děje, tady hodně scházel i ten vtip. Postavy jsou karikatury sebe sama (z části kvůli scénáři, ale také díky samotným hercům), těžko si k nim vybudujete nějaký vztah, a tak stěží postřehnete jim adresovaný humor. A když jsou vám hrdinové příběhu ukradení, těžko lze snímek tohoto ražení pokládat za úspěšný.
Recenze