zboží
(prázdné)
Suzette se nedaří navázat vztah se svojí sedmiletou dcerou, která nemůže – nebo nechce – mluvit. Už od jejího nejútlejšího dětství cítila, že ji Hanna odmítá. Suzette připadá, že ji její dítě nenávidí, a ta myšlenka jí děsí.
Alex by chtěl věřit své manželce, že se jejich dcera chová krutě a...
číst celé
Suzette se nedaří navázat vztah se svojí sedmiletou dcerou, která nemůže – nebo nechce – mluvit. Už od jejího nejútlejšího dětství cítila, že ji Hanna odmítá. Suzette připadá, že ji její dítě nenávidí, a ta myšlenka jí děsí.
Alex by chtěl věřit své manželce, že se jejich dcera chová krutě a nenormálně, jenže s ním přece normálně mluví! Je Hanna jen zlobivá holčička, jejíž chování pramení z vysoké inteligence, kreativity a snad i osobního kouzla? Nebo se opravdu snaží svojí matku zabít?
Silný a břitký psychologický román nové talentované autorky Zoje Stage, Dětské zuby, nabízí více otázek, než odpovědí – a podrží si své tajemství až do šokujícího konce.
schovat popis
- Nakladatel: DOBROVSKÝ s.r.o.
- Kód:
- Rok vydání: 2019
- Jazyk: Čeština
- Vazba: Pevná bez přebalu
- Počet stran: 360
- Šířka balení: 13.5 cm
- Výška balení: 20.5 cm
- Hloubka balení: 3.5 cm
- Váha balení: 524 g
Recenze
Děj je velmi napínavý a zajímavý. Čekala jsem trochu jiné zakončení, ten otevřený konec mě celkem mrzí. Ještě víc mě mrzí, když jsem se dočetla, že pokračování se nejspíš konat nebude a autorka přenechá představivost pro čtenáře. Ale nevadí, to nemění nic na tom, že kniha byla opravdu dobrá.
Konec knihy je otevřený, což je celkem škoda, čekala jsem nějaký závěr, byla jsem velmi zvědavá. Ale nevadí, knize to na kvalitě neubírá.
* jde o prvotinu pensylvánské autorky Zoje Stage;
* líbí se mi trefná obálka - i když si myslím, že v záplavě všech těch thrillerů není tak nápadná;
* zajímavý je příběh - vždycky jsem překvapený, čím nás autoři překvapí a uplně mě mrazí z toho, když si člověk uvědomí, že se všecno může reálně stát;
* v hlavní úloze je trojčlená rodinka...
Tak jako tak, závěr je za mě trošku slabší, čekala jsem větší rachot, avšak celkově se mi knížka opravdu líbila, ostatně, fakt, že jsem ji měla za dva dny přečtenou o tom svědčí dost.
Kniha doslova volá po dalším dílu, ale zatím jsem se nikde nedočetla zda autorka další díl píše.
S touhle knihou mám ohromný problém. Takové halo okolo ní proběhlo a čtenáři šíleli z holčičky....
Ehm...
Jenže...
Uch...
Autorka se snažila vytvořit vrozenou psychopatickou nebo sociopatickou poruchu. Problém je, že je to typicky americké. Tedy autorka, která v reálu o psychologii nemá velké ponětí, pouze z vlastních sezení. Neměla ani nějakého poradce a tak vznikla poněkud absurdní kniha.
Proč? Ehm....
Když opomenu chování matky a otce, které dost značně mohlo dost negativně ovlivnit chování dítěte a že těch kiksů tam bylo a i to matčino vzpomínání na prostředí, kde vyrůstala ona, zdravotní problémy a vztah s manželem, dost napovídalo, proč by jejich dítě nějaké psychické problémy mohlo mít.
Jenže....
A vlastně je to zásadní věc, která celou knihu poslala do kytek...díky které to všechno bylo absurdní... prostě nesmysl..,je to, že holčičce podle všeho bylo sedm let. Nebyla to žádná puberťačka. Pokud vezmu posun času, tak jí mohlo být maximálně do deseti let. Je to i podle toho chování okolí. Takže z jedné strany to byla malá holčička...ta nejmenší... naivní...ke které přistupovali nejen rodiče, ale i ostatní jako k sedmileté holce...nebo prostě dítěti chodící do druhé třetí třídy a obratem to byla geniální bestie a ti samí, co ještě před chvílí k ní mluvili jako k miminu, tak zas obratem byla jako vysokoškolák. I ona sama mluvila jako kdyby byla absolventka univerzity. To myšlení nebylo vůbec dětské danému věku. Bylo promyšlené, detailní, uvědomovalo si následky, dokázala googlit a rozuměla komplikovaným procesům ohledně zdraví, chemie, aby mohla ublížit matce...hmmmm
A ještě jedno, ano, Amerika se potýká s malými psychopaty a sociopaty, ale tam je problém z toho odkud pochází. Špatné dětství, týrání nebo jde o adoptované děti, jejichž biologičtí rodiče jsou alkoholici a narkomani. Tam pak díky tomuhle kombu a fetování v těhotenství vznikají hodně vymazlené syndromy, s nimiž nejde nic dělat a jsou to malí vrazi. Ale tohle v knize je jiný příběh.
Mohl by být dobrý, kdyby byl spojen s adekvátním myšlením dítěte. A prostě s dalšími náležitostmi. No.
Ehm a vzhledem k tomu jak výrazně dezinformuje a mate lidi, tak si nejsem ani jistá, zda je vůbec dobré, že vyšla.
.
Hanna mi že začátku přišla zkrátka jako spratek, který využívá svých rodičů. Její až moc dospělé a děsivé myšlenky mi přišli zvláštní. Zajímalo by mě jestli některé děti opravdu zvládnou myslet tak dospěle. No, které sedmileté dítě myslí na to jak někomu dát střepy do pití nebo druhému dítěti omotat švihadlo kolem krku?
.
Jako mámu mě chování Hanny děsilo. Jaké to musí být když vás vaše vlastní dítě nenávidí? U kapitol kde se Hanna svěřovala se svými plány, přístupem a myšlenkami jsem se často zamyslela nad vlastním chováním k synovi. Zaujalo mě jak moc mohou být děti vnímavé. Od půlky knihy jsem si jen říkala „ ta holka je magor".
.
Bohužel mi ale kniha nesedla. Konec mě zkalmal, ale... takové dítě nechcete mít.