zboží
(prázdné)
Tara Westoverová sa prvý raz ocitla v triede ako sedemnásťročná. Narodila sa v rodine survivalistov, ktorí žili v horách amerického Idaha. Tam sa pripravovala na koniec sveta tak, že zavárala do zásoby broskyne a spávala s „plnou poľnou“. V lete s mamou, babicou a liečiteľkou, varila bylinné...
číst celé
Tara Westoverová sa prvý raz ocitla v triede ako sedemnásťročná. Narodila sa v rodine survivalistov, ktorí žili v horách amerického Idaha. Tam sa pripravovala na koniec sveta tak, že zavárala do zásoby broskyne a spávala s „plnou poľnou“. V lete s mamou, babicou a liečiteľkou, varila bylinné odvary a v zime triedila kovový šrot na otcovom šrotovisku.
Jej otec nedôveroval zdravotníctvu, preto s Tarou nikdy nenavštívili lekára. Rezné rany, otrasy mozgu, dokonca aj popáleniny po výbuchu liečili doma pomocou byliniek. Rodina bola natoľko izolovaná od bežného života, že nikto neriešil, či sa deťom dostáva vzdelanie. A nikto nezasiahol, keď sa starší brat začal správať násilnícky.
Ďalší z Tariných bratov sa dostal na vysokú školu a priniesol jej novinky z ďalekého sveta. Vtedy sa rozhodla vyskúšať nový život. Vďaka samoštúdiu sa jej podarilo zvládnuť matematiku, gramatiku a vedecké predmety na takej úrovni, že spravila test ACT a prijali ju na Brigham Young University. Tam študovala psychológiu, politické vedy, filozofiu a históriu a prvý raz počula o závažných svetových udalostiach ako holokaust a hnutie za občianske práva. Túžba po vzdelaní ju zmenila, prebrázdila kvôli nej oceány, precestovala kontinenty, doviedla ju na Harvard a Cambridgeskú univerzitu. Až potom si začala klásť otázku, či nezašla priďaleko, či ešte nájde cestu domov.
Príbeh rozpráva o hľadaní vlastného ja. Je to príbeh o neoblomnej rodinnej lojalite a o smútku, ktorý sprevádza pretrhnutie najužších väzieb. Príbeh Tary Westoverovej o dospievaní sa vyznačuje prenikavým postrehom veľkých spisovateľov a zdôrazňuje význam a prínos skutočného vzdelania – schopnosť vidieť život novými očami a ochotu meniť ho.
schovat popis
- Nakladatel: Tatran
- Kód:
- Rok vydání: 2019
- Jazyk: Slovenština
- Vazba: Vázaná
- Počet stran: 312
- Šířka balení: 14.7 cm
- Výška balení: 22.9 cm
- Hloubka balení: 3 cm
- Váha balení: 530 g
Recenze
Hlavním námětem knihy je vzdělání. V anotaci je uvedeno, že „bez ohledu na to, kde a do jaké rodiny se člověk narodil, může se probojovat k lepšímu životu.“ Tara musela pomáhat otci na šrotišti, našla si také různé práce, nemohla studovat ve škole, a proto v počátcích se věnovala samostudiu. Později začala studovat Univerzitu Brighama Younga. Poté studovala na Harvardu a v Cambridgi, kde získala doktorát. Cesta k doktorátu byla trnitá, plná překážek a měla to daleko těžší než studenti, kteří normálně vystudovali střední školu a potom pokračovali na vysoké škole, ale přesto dokázala vystudovat vysokou školu, ačkoliv neměla doma podmínky pro klidné studium a hlavně neměla podporu rodičů, kterou by si zasloužila.
Říká se, že člověk může studovat v každém věku, nikdy není pozdě, obzvláště když si člověk vybere studijní obor, který ho naplňuje a baví ho. Myslím si, že jiné je studovat vysokou školu, když je člověk mladý a jiné je to, když má vyšší věk. Myslím si, že v zralejším věku je studium náročnější z různých důvodů. Člověk chodí do práce a k tomu se ještě musí věnovat studiu a připravovat se na zkoušky. Nicméně se to dá zvládnout a znám hodně případů, kdy i v pokročilém věku tito lidé vystudovali. Jsem názoru, že ne každý má optimální podmínky ke studiu a ačkoliv by chtěl začít studovat, tak se nepřihlásí na vysokou školu z různých důvodů. Třeba z nedostatku časové vytížení, nebo se musí starat o nemocného příbuzného a může existovat nespočet dalších důvodů. Tato kniha může inspirovat čtenáře k tomu, že pokud mají odhodlání a chuť se pustit do studia v jakémkoliv věku, mohou kdykoliv začít a nebát se. Na příběhu Tary vidíme, že její počátky na vysoké škole nebyly jednoduché a měla to stižené tím, že nikdy do školy nechodila kvůli tvrdohlavosti svého otce. Nicméně postupně se zlepšovala a docílila doktorátu.
Kniha je docela bichle, ale knihu jsem měl rychle přečtenou. Určitě autorka zasluhuje obdiv za to, že se rozhodla napsat tuto knihu a podělit se se svým příběhem čtenářům. Neměla jednoduché dětství a dospívání, ale přesto se nevzdávala, a šla si za svým cílem. Občas třeba zakolísala, dotazovala se sama sebe, jestli jedná správně, jestli přece jen otec nemá pravdu a neměla by přehodnotit své názory, ale myslím si, že to zvládla obdivuhodně a stála si za svými názory. V závěru souhlasím s tím, jaké provedla rozhodnutí. Knihu hodnotím na 100 %.
V závěru knihy se vyskytuje PODĚKOVÁNÍ, VYSVĚTLIVKY a POZNÁMKA K TEXTU. Líbilo se mi, že v kapitole POZNÁMKA K TEXTU se vrátila k částem, které chtěla ještě více rozebrat a objasnit. Tím na mne ještě více doléhala hrůza ze situací, které se udály. Autorka chtěla podat vysvětlení, aby vše uvedla na správnou míru.
Mě připadá toto svědectví nesmírně hodnotné i přesto, že jde o zkušenost jedné ženy, jedné rodiny. Ráda bych si na toto téma přečetla i další knihy, neboť autorčina traumata pramení z rodiny jako takové nehledě na vyznání.
Kniha mě nijak zvlášť nenadchla. Navíc je pro mě nepochopitelné, jak se negramotné dítě samo naučí číst a psát, složí přijímací zkoušky a je v USA přijato na univerzitu. A korunou všeho je, že vystuduje Cambridge a Harvard...
Pro mě osobně to byla spíše kniha o rodině než o mormonech, vzdělání nebo emancipaci. O tom, jak jsme na svých rodinách závislí, jak je milujeme i když jiné lidi bychom za stejné chování zavrhli.
Měla jsem jiná očekávání, která tato kniha nesplnila. Pořád se mi v kontextu této knihy vybavuje jiná, kterou jsem četla a to Mormonka, kterou doporučuji všem, co ve Vzdělané hledali něco o životě mormonů, útěku a osvobození.