Recenze Žena za katrem

V síti trestněprávních a kriminalizačních mechanismů druhé polovina dlouhého 19. století Kriminalita jedince zkoumaná prostřednictvím komunikačních strategií v kon¬textu modernizující se společnost a na¬hlížená pomocí analytické kategorie gender – takový je hlavní cíl a výzkumný rámec knihy Stanislavy Musilové. V ná¬vaznosti na osvícenecky racionální kalkul se proměňují kdysi stabilní kategorie, jako jsou zločin, vina a trest, a zločinné jed¬nání je nově podmíněno svobodnou vůlí jedince, který si je vědom překročení plat¬ných norem. Proměňují se také vězeňské instituce, které se stávají prostorem pro výkon trestu, jehož podstatou je odnětí svobody. Autorka se zaměřila na internační zaříze¬ní určené ženám, kde zkoumá genderově podmíněnou (re)produkci znakového sys¬tému v rámci (re)formace každodenních praktik a jednání. Genderově specifické rysy sleduje i při výzkumu charakteru trestné činnosti odsouzených žen. Stereotypizované výpovědi trestněprávních pramenů umožnily prezentovat složitou síť sociálních vazeb a kriminalizované jednání ukázat jako jednu z forem sociál¬ní komunikace, kde na jedné straně stojí obrana jednotlivce před trestním stíhá¬ním a na straně druhé veřejná kontrola sociálního prostoru. Mechanismus komu¬nikačních strategií obrany i kontroly však odkrývá, že principy kriminality a zlo¬činnosti lze vnímat spíše jako příznač¬ný projev longue durée než jako prvek modernizace společnosti. Myšlenkové struktury kriminalizace tak demonstru¬jí rigiditu okrajových vrstev společnosti, které navzdory modernizačním tenden¬cím zůstávají v zajetí zcela předmoder-ních schémat. schovat popis