zboží
(prázdné)
Ruská satira má hluboké kořeny. Již sám název této knihy je ironickým odkazem na podobnou sovětskou tradici malých, povětšinou oslavných próz.
Autor však píše o zcela jiné vlasti, než byla ta sovětská, a jeho povídky mají leckdy podobu politických thrillerů.
Z různých úhlů rentgenuje ruskou...
číst celé
Ruská satira má hluboké kořeny. Již sám název této knihy je ironickým odkazem na podobnou sovětskou tradici malých, povětšinou oslavných próz.
Autor však píše o zcela jiné vlasti, než byla ta sovětská, a jeho povídky mají leckdy podobu politických thrillerů.
Z různých úhlů rentgenuje ruskou „demokracii“ z počátku 90. let minulého století, odkrývá panoptikum lidských typů, počínaje společenskou smetánkou přes realitu zbohatlického života „nových Rusů“, vztahy uvnitř vědecké komunity nebo myšlenkově deviantně účelové prostředí reklamní agentury.
Svůj sociální ostrovtip a sžíravý sarkasmus ale nemilosrdně cílí i do prostředí „obyčejných“ lidí.
Jak sám říká: „Neposkytuji jednoznačné odpovědi, spíše nepříjemné otázky a nutím čtenáře zamyslet se nad tím, jaká je ve skutečnosti naše vlast, co to vlastně je ruský patriotismus a kdo opravdu naši zemi řídí...“
schovat popis
- Nakladatel: Knižní klub
- Kód:
- Rok vydání: 2017
- Jazyk: Čeština
- Vazba: Vázaná
- Počet stran: 224
- Šířka balení: 13.5 cm
- Výška balení: 20.6 cm
- Hloubka balení: 2.2 cm
- Váha balení: 305 g
Recenze
V některých případech už mi to s mírou nenormálnosti a napojení pointy na námět přišlo trochu přes míru. (např. vyobrazení žen), ale jako celej je to velice zajímavé.
Některé povídky (např. ta z prostředí stavby mrakodrapu či těžby plynu) jsou pak velmi silné a mířící do černého.
V knize se dočteme o různých úplatcích, korupci, zastrašování, politice, o ruské povaze. O Rusech je známo, že mají v oblibě konzumaci vodky. Z knihy na mě dýchla atmosféra Ruska, ačkoliv jsem Rusko nenavštívil. Rusové mají rádi Francii, ale nejenom Rusové, ale také například někteří spisovatelé Jižní Ameriky, jak jsem se v minulosti dočetl. Je zajímavé, že každý by se chtěl podívat do Paříže.
Povídky se četly celkově dobře, některé povídky se mi líbily více, jiné méně, ale u povídkových knih tomu tak je. V této knize je hodně věcí na zamyšlení, ale myslím si, že autor to popisuje realisticky. Praktiky, které autor popisuje, se dějí nejenom v Rusku, ale i v jiných státech a je to realita, i když smutná. Autor nezapře, že má rád žánr sci-fi, protože v těchto povídkách se také vyskytuje.
Nejvíce se mi líbily tyto povídky: From Hell, Co za to, Dobrá věc, Každému, co jeho jest, Jedna pro všechny, Zjevení. Nejvíce se mi líbila povídka Deus ex machina. Nejméně se mi líbily tyto povídky: Panspermie (hodně anglických vět, i když byly přeloženy do češtiny; celkově tuto povídku hodnotím jako „nejslabší“ z celé knihy) a Utopie.
Od autora jsem četl v roce 2020 knihu METRO 2023 a časem bych si chtěl přečíst další 2 knihy z této série.
Na počátku knihy se nachází POZNÁMKA PŘEKLADATELKY.
Poznámka: Mám rád ruskou literaturu. V minulosti jsem četl hodně knih od ruských klasiků. Mám své oblíbené autory (DOSTOJEVSKIJ, TOLSTOJ, GOGOL, ČECHOV aj.). Je pravda, že v poslední době už čtu méně knih od ruských spisovatelů, ale časem bych si chtěl ještě nějaké knihy přečíst, o kterých uvažuji už delší čas. Současné ruské spisovatele příliš neznám, čas od času na nějakou knihu narazím a přečtu si ji. Myslím si, že DMITRY GLUKHOVSKY píše dobře a já budu zvědavý na další jeho knihy.
V některých případech už mi to s mírou absurdnosti a napojení pointy na námět přišlo trochu přes koleno a některé prvky byly v povídkách trochu stereotypní (např. vyobrazení žen), ale jako celek je to velice zajímavé.