Košík
zboží
(prázdné)
Ještě dříve, než slečna Peregrinová vytvořila smyčku – domov a útočiště – pro dnes již dobře známé podivné děti, existovaly příběhy o podivných dětech a zvířatech, které se nejprve tradovaly ústní cestou, dokud se jejich písemného zpracování neujal v roli editora jeden z nejpovolanějších, podivný...
číst celé
Ještě dříve, než slečna Peregrinová vytvořila smyčku – domov a útočiště – pro dnes již dobře známé podivné děti, existovaly příběhy o podivných dětech a zvířatech, které se nejprve tradovaly ústní cestou, dokud se jejich písemného zpracování neujal v roli editora jeden z nejpovolanějších, podivný Millard Nullings. Jedná se o příběhy z historie podivných, ve kterých se dozvíme, že děti nejprve bez problémů žily ve společnosti lidí běžných, obyčejných, ale jejich zvláštní schopnosti a nadání je postupně vytlačovaly na okraj, až je obyčejní lidé vyhnali ze svého středu úplně.
Některé z deseti povídek čtenáři zčásti znají ze zmínek v trilogii o podivných dětech ze sirotčince slečny Peregrinové – třeba tu o laskavém obru Cuthbertovi či o holubech z katedrály Svatého Pavla – jiné jsou zcela nové a uvádějí nové, neznámé hrdiny, a kromě jiného se dozvíte o první ymbryně i o tom, jak se postupně naučila vytvářet smyčky, v nichž bylo možno žít.
Ransom Riggs se s vámi – díky pečlivé editorské práci jednoho z podivných, Millarda Nullingse – podělí o některá tajemství z dějin podivných. Ti, kdo četli napínavé příběhy o slečně Peregrinové a jejích chráněncích, si tuto laskavou knížku jistě nenechají ujít.
schovat popis
- Nakladatel: Nakladatelství JOTA s.r.o.
- Kód:
- Rok vydání: 2457
- Jazyk: Čeština
- Vazba: Gebunden
- Počet stran: 176
- Šířka balení: 15.2 cm
- Výška balení: 22.8 cm
- Hloubka balení: 2.5 cm
- Váha balení: 412 g
Recenze
Američan Ransom Riggs (1980) vystudoval literaturu a filmovou vědu a ve světě literatury se proslavil svou trilogií o podivných dětech slečny Peregrinové. V současné době je Riggs spisovatelem z povolání, bloggerem a nadšeným autorem cestopisů. „Povídky podivných“ u nás vydalo nakladatelství Jota, a jak se zdá, kniha bude stejně úspěšná jako předchozí romány o podivných dětech.
„Povídky podivných“ jsou báječně potrhlé příběhy o lidech, kteří jakýmkoliv způsobem vybočují z řady. Některé příběhy jsou úsměvné, jiné vás dojmou k slzám, ale pravda je, že převažují historky, u kterých vám bude běhat mráz po zádech. Předchozí románová trilogie byla víc fantasy, tato kniha je zase více strašidelná a jistým způsobem šílená.
Autor popustil uzdu své fantazii a do světa vypustil hrůzostrašné noční můry. S děsivým obsahem jednotlivých povídek kontrastuje mírumilovné pohádkové vyprávění, které v konečném efektu zdůrazní zlo, kterými jsou povídky přímo napěchované. V příbězích se střetávají normální lidé s podivnými jedinci a vy nejspíš uhádnete, kdo má s kým problém a kdo se snaží komu ublížit. Všech deset povídek můžeme klidně považovat za báchorky nebo pověsti, kde nechybí mravní ponaučení.
Příběhy jsou to inteligentní a promyšlené do posledního detailu. A garantuji vám, že jejich poselství vámi otřese, i kdybyste se považovali za stoprocentní cyniky. I zde bojuje „dobro“ se „zlem“, ale připravte se na to, že ne všechny příběhy skončí větičkou „A žili šťastně až do smrti“. Ostatně, autor vás už v předmluvě varuje, že jeho knížka je stejně podivná, jako jsou podivní její hrdinové. A pokud nemáte pochopení pro podivno a absurdno, nejspíš knihu odložíte, protože vám bude připadat příliš fantastická a ujetá.
Autor vás bude provázet celou knihou, bude s vámi rozmlouvat, ptát se vás, polemizovat s vámi, a vy tak budete mít pocit, že jste partnerem v dialogu. Chtě nechtě si budete muset vytvořit jasný názor a přidat se na stranu normálních lidí, anebo těch podivných. Autorův černý humor je leckdy až na hraně a jeho snahou je nejen pobavit, ale také šokovat a možná i pozlobit. „Povídky podivných“ vám představí svět, kde není nic tak, jak jste zvyklí. Jediné, co zde funguje, jsou morální zásady, ale i ty jsou tak trochu postavené na hlavu.
Každá povídka je jiná a všechny do jedné vás překvapí svým dějem a gejzírem fantazie. Autor vám zde ozřejmí některé pojmy a epizody z předešlé trilogie, ale pokud jste ji nečetli, vůbec to nevadí. Hodnotit jednotlivé povídky by nebylo fér, a tak prozradím pouze to, že mě nejvíce zasáhla „Kobylka“, povídka o chlapci, jehož podoba se přizpůsobovala tvorům, které měl nejraději. Asi nejstrašidelnější je první příběh „Báječní kanibalové“ a vtipálci nejvíc ocení povídku „O ženě, která se přátelila s duchy“.
Pokud máte rádi nadsázku a jízlivý humor, potom vám „Povídky podivných“ vřele doporučuji. V případě, že jste si zamilovali trilogii o podivných dětech, je tato kniha přímo vaší povinnou četbou.
Děti podivných dříve žili v normálním světě, ale nikdy do něj opravdu nepatřili. Kdo byl první ymbryou a jak přišla na nápad s časovými smyčkami?
Celkově knihu hodnotím velice kladně a chtěla bych ji doporučit Všem, koho zajímají podivní jako takoví.
Doporučuji všem.
Příběhy - povídky - ze světa těchto dětí jsou krásné a nevím jak to říct, prostě strašně chytré. Autor musí být strašně chytrý člověk přesto, že je ještě poměrně mladý.
Osobně se mi nejvíce líbila povídka "Holubi od svatého Pavla", které je velká část věnovaná v samotné sérii Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti.
Výborné, čtivé povídky, které potěší každého fanouška.
Samotné povídky jsou pak třešničkami, které k celé této sérii patří. Ze tří předešlých knih už jsme naladěni na tu správnou tajemnou linku a u povídek nedojde k žádné změně. Autor i nadále udržuje ve čtenáři zvláštní pocity, které na něj z knihy dýchnou a vysloužil si tak opravdový obdiv. Ani po čtvrté knize se laťka jeho tvorby nesnížila, ba naopak. Dokázal, že má v rukávu další eso a já věřím, že teď určitě pracuje na něčem novém, čím by nás zase odzbrojil!
Občas mi vadily poznámky pod čarou, ale chápu, že mělo jít v podstatě o "studijní" četbu. Všech deset povídek ale skrývalo nějaké to ponaučení a hlavně nebyly tolik předvídatelné. Nadchla mě hned první povídka Báječní kanibalové. Hodně se mi líbila i povídka o první ymbryně. Nelituju toho, že jsem se do čtení těchto povídek pustila, čtení jsem si vážně užila.
Nakonec jsem ráda, že tuto knihu mám ve své sbírce.
Jak můžete vidět, kniha je kraťoučká. Má 165 stran. Přečtete ji za den, jak by smet....
Co se týká trilogie od Ransoma, tak to byla úžasná série, kterou doporučuji. Pokud jste si ještě nepřečetli jeho trilogii SIROTČINEC SLEČNY PEREGRINOVÉ, tak děláte chybu.
Doporučuji. A to moc! Jak trilogii, tak povídky! 😉