Recenze Hodina tance a lásky

Je půlnoc na šestý červen 1944. Z okna Panského domu v idylicky působícím dvoře tereziánské pevnosti na severu Protektorátu Čechy a Morava pozoruje mladého krasavce při plavném skoku do bazénu Kristina Kleinburgerová, kterou sem právě dovezl k rodičům z bombardovaného Berlína. Pevnosti velí po svém těžkém zranění v Rusku její otec, jeden z prvních členů Hitlerovy strany, který je stále přesvědčen, že slouží svým původním ideálům také jako velitel věznice pro evropské odbojáře; přísně dohlíží, aby i jejich popravy probíhaly podle předpisu. Kristinina matka manžela přemluví, aby sehnal pro dceru, jež musela opustit baletní kurz, soukromou učitelku tance. Tu přímo z vlaku, který veze Židy do Polska, vytáhne a tím odtrhne od rodiny velitel sousedního ghetta. Kristina, dosud panna, je celá zaujata svým "cherubínem", příslušníkem SS Wolfgangem Weissmüllerem, ale užasne, když zjistí, že ji má vyučovat slavná maďarská primabalerína Anna Ballontay, která před válkou dokonce oslnila Berlín. Od ní se poprvé dozvídá o transportech i koncentračních táborech, a jako pravá dcera svého otce za ni chce orodovat přímo u Vůdce. Rozpoutá tím drama, které musí včas vyřešit otec i ctitel, aby jí nepokazilo zítřejší osmnácté narozeniny… Komorní příběh z privátního života Němců sloužících vědomě i nevědomky vražednému režimu se odehrává v rozpětí čtyřiadvaceti hodin na pozadí spojenecké invaze v Normandii, která se v té chvíli zdá být ještě úspěšně odrážena. Překvapivá dohra se koná na témže místě, proměněném po válce v muzeum, o dvacet let později. Stejnojmenný film natočil podle románu v roce 2003 režisér Viktor Polesný pro Českou televizi. schovat popis