Myslím, že jde o autorovu první knížku, je to soubor povídek, které ale spojují různé rysy typické později pro celou jeho tvorbu. Najdete tu autobiografické prvky, vtipná místa, zajímavé konce, ještě zajímavější postavy. Skvěle se to čte, v textech se mísí nostalgie doby dospívání, ale i odpor k totalitě, která radost ničí. Nejdete tu zařazena i známá Šakalí léta, která poskytla kostru stejnojmennému filmovému vyprávění.
Tak jsem se konečně dostala k této knížce starších a opomíjených povídek , které se mi ale velice líbí. Šabach píše pro lidi a o lidech, proto je , ale asi tak vyhledávaný, protože v období Vánoc jsem nikdy nemohla jeho knihy sehnat. Jeho psaní je kouzelné a milé a hlavně pohodové čtení, které přijde vhod kdykoliv si chcete opravdu u čtení odpočinout. Mám asi nejraději jeho romány. Nejvíce mě zaujaly asi tři povídky , které jsou notoricky známé díky filmům.
Recenze