Kniha přináší v českém i mezinárodním kontextu první soustavné srovnání systémů národní parlamentní kontroly záležitostí EU, jež zahrnuje všech 27 současných členských států. Ukazuje, že silné kontrolní mechanismy záležitostí EU nejsou typické pouze pro severské země (Dánsko, Finsko, Švédsko), ale i pro většinu nových středoevropských a východoevropských členských států. Studie současně předkládá zatím první rozsáhlejší teoreticky informované a metodologicky propracované vysvětlení rozdílů v síle kontrolních mechanismů v rozšířené EU. Dospívá k závěru, že za přítomností silné kontroly v uvedených zemích zpravidla stojí jejich relativně pozdní vstup do EU a hlubší institucionální vzory v domácích politických systémech. Dvě kapitoly studie obsahují i podrobný výklad kontrolních mechanismů dvanácti členských států, které můžeme považovat za případy silné kontroly. Kniha přináší v českém i mezinárodním kontextu první soustavné srovnání systémů národní parlamentní kontroly záležitostí EU, jež zahrnuje všech 27 současných členských států. Ukazuje, že silné kontrolní mechanismy záležitostí EU nejsou typické pouze pro severské země (Dánsko, Finsko, Švédsko), ale i pro většinu nových středoevropských a východoevropských členských států. Studie současně předkládá zatím první rozsáhlejší teoreticky informované a metodologicky propracované vysvětlení rozdílů v síle kontrolních mechanismů v rozšířené EU. Dospívá k závěru, že za přítomností silné kontroly v uvedených zemích zpravidla stojí jejich relativně pozdní vstup do EU a hlubší institucionální vzory v domácích politických systémech. Dvě kapitoly studie obsahují i podrobný výklad kontrolních mechanismů dvanácti členských států, které můžeme považovat za případy silné kontroly.